Bolivijský průzkum bojem
Evo Morales vyhrál demokratické prezidentské volby před třemi lety s téměř 54 % hlasů, jeho radikálně levicová strana MAS však nezískala nadpoloviční většinu v parlamentu, a tak se mu nedaří prosadit slíbené radikální reformy, zejména přerozdělení půdy velkostatkářů mezi indiánské bezzemky.
Vysoké vyprahlé Andy hledí povzneseně a nehostinně do amazonské zelené roviny a tyto dva světy přesně kopírují rozpolcenost deseti milionů Bolivijců. Jedni, indiáni z vysokých hor, kde je pro zahnání hladu často nutné žvýkat lístky koky, žebrat nebo prodávat propisky, chtějí mít svého prezidenta a podíl na nerovnoměrně rozděleném bohatství země. Druzí, bílí vlastníci ohromných ploch úrodné amazonské půdy, na které se navíc ještě nachází nerostné bohatství v podobě plynu, se odmítají o své zisky dělit. Především ne s početně silnějšími indiány, kteří tvoří 70 % obyvatel Bolívie a před třemi lety si zvolili radikálně levicového prezidenta indiánského původu Eva Moralese.
Morales opravdu začal bohatství země mohutně přerozdělovat – bohaté provincie musejí odvádět až 90 % svých zisků do státní pokladny. Navíc, podle nově navržené ústavy, kterou prosazuje bez účasti opozice, mají být posílena práva indiánů na půdu, jež má být zabavena bílým velkostatkářům. Čtyři nejbohatší bolivijské provincie však mají takového uspořádání věcí plné zuby. V nejbohatší z nich, Santa Cruz, proběhlo před nedávnem referendum, v němž se 86 % obyvatel vyjádřilo pro autonomii, aby mohli o svých financích rozhodovat sami. Jejich gesto vyvolalo zděšení u všech dalších populistických vlád v Latinské Americe, které také stojí na přerozdělování peněz z vývozu komodit mezi „své“ chudé.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
