Svatý Landa na Zlatém draku
Píseň Daniela Landy spolu s jeho dalšími skladbami na podzim nejspíš zazní na prknech brněnského Národního divadla. V překvapivém spojení Landy s touto institucí je jistě kus ironie: kdo jiný by měl zpívat na pódiu Národního divadla než muž, který se už dvacet let tak výrazně fixuje na ideu národa?
„Možná je to tak, možná to jsou drby./ Zachytily vrby, že se zjevil Zlatý drak.“ Žádný drb to není. Tahle píseň Daniela Landy spolu s jeho dalšími skladbami na podzim nejspíš zazní na prknech brněnského Národního divadla. V překvapivém spojení Landy s touto institucí je jistě kus ironie: kdo jiný by měl zpívat na pódiu Národního divadla než muž, který se už dvacet let tak výrazně fixuje na ideu národa? Na druhou stranu: není Landova skinheadská minulost něčím, co ho z pódia takto reprezentativní instituce automaticky vylučuje?
Žádná samozřejmost
Během posledního měsíce se v Brně kolem Landova chystaného hudebního dramatu Zlatý drak vytvořila celá kauza. Vše začalo otevřeným dopisem zastupitelky Zuzany Brázdové řediteli divadla Danielu Dvořákovi, v němž Landovo působení označila za velmi kontroverzní. Získala podporu několika kolegů ze sdružení Jiřího Zlatušky Brno 2006 a několika zastupitelů ze Strany zelených, její dopis však kromě desítek vulgárních e-mailů žádný efekt nepřinesl. Dvořák před zastupiteli vystoupil a prohlásil, že je podle něj všechno v pořádku.
Podle šéfa činohry není Landa jen vynikajícím hercem a hudebníkem, ale hlavně duchovní osobností.O několik dní později se proti Landovi ohradil hudebník a fyzický básník Petr Váša. Na internetu vyvěsil prohlášení s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu