Šavlí do lidí

Polka Dorota Maslowská (1983) se jako dvacetiletá stala literární hvězdou. Ve čtyřicetimilionovém Polsku si její debut Červená a bílá (česky 2004) koupilo přes 120 tisíc lidí. Vypráví se v něm o mladých Polácích, kteří se místo poutí do Czenstochové sjíždějí drogami, oblékají do teplákových souprav, přestože sport znají jen z televize, sní o balících peněz bez práce a čekání na lásku si krátí rychlým sexem nebo autoerotikou.

Popularita autorku málem rozsápala na kusy. Poznala, jaké to je, když pořád někdo volá a ptá se na témata, jako jsou politika, globální oteplování, svoboda zvířat nebo dejme tomu zákon o společném zdanění manželů. Zahodila telefon, stáhla se do ústraní, vychovává dceru. A napsala druhou knihu. Ta působí jako vydávená, snad proto dvojsmyslný název Královnina šavle. Text je jako něco ostrého, z čeho se zvedá žaludek, co se tělo brání si v sobě nechat.

Maslowská je velmi náročná na jazykovou formu textů. Říká, že jen vypravovat bez jazykového dobrodružství by ji uspalo. Tentokrát se odvázala tak, že na to zřejmě překladatelka Bára Gregorová dlouho nezapomene. Kniha si svou rapovou dynamikou a hiphopovým tepem přímo řekla o českou audiodramatizaci, která nyní vyšla ve formátu MP3 ještě dřív než papírová podoba.

Papež umřel

„Hej, lidi, hejbněte kostrou a poslyšte storku vostrou.“ Maslowské psaní tentokrát působí dojmem rapového free stylu. Je to osobní, ironické, sarkastické, sprosté a ještě ke všemu se to skoro všechno rýmuje. Jazykem plným slangu a přitom s archaickým slovosledem jak z Bible kralické slyšíme vyprávět příběh pop zpěváka Stanislava Retra a jeho holky Anny Naváté. Maslowská si dělá legraci z hlouposti, kterou se obšťastňují navzájem denně média, hvězdy showbyznysu a jejich čtenáři, přičemž se jedni vymlouvají na druhé, že právě oni to tak chtějí.

Celá kniha je prošpikována odkazy na hudební pop kulturu, překladatelka Gregorová tyto narážky přizpůsobila českému prostředí. V audiodramatizaci román vyprávějí dva výtečné herecké hlasy: Pavla Beretová (1983) a Vojtěch Dyk (1985). Často přecházejí z recitace do zpěvu, a to i náhle, uprostřed věty, protože také pop songy pronikají do životů a napadají aktéry příběhu v nejrůznějších životních situacích. Maslowská se s gustem obouvá také do katolicismu, polského nacionalismu a národních klišé: „Papež umřel, no to mě poser!“ „Židé a zednáři přizváni úmyslně byli ke spolupráci na knize této.“ Generaci svých vrstevníků, mladých povalečů, zevlounů či různých popových kašpárků, snažící se vydojit zloté z čehokoliv a ještě uvěřit tomu, že je to umění, si vychutnává s důvěrnou znalostí jejich omezeného světa: „Proč si nevyfotíš vlastní hovno? Když ho poprosíš, řekne ti ,sýr‘“; „Jak jako nemáš peníze? Nemůžeš nemít peníze!“; „Sedíš, na klidný chod domácích spotřebičů hledíš.“

Královnina šavle ve formátu MP3 trvá tři hodiny. Některé zvukové a režijní nápady se za tu dobu pochopitelně oposlouchají. V závěru už se posluchač cítí zavalen slovy a opakujícím se refrénem, ve kterém jakýsi hlas demiurga čas od času vázanou řečí shrne děj a připomene, že tato kniha byla napsána za peníze Evropské unie. Přesto: jsou knížky, které se líp poslouchají, než čtou. A tahle je pro kategorii „knížky do ucha“ jako stvořená.

Autor je básník a literární kritik.

DOROTA MASLOWSKÁ: KRÁLOVNINA ŠAVLE

Přeložila Bára Gregorová, Tympánum, 178 minut