Dopisy

LEKCE CHOBOTNICE

RESPEKT 18/08

Pane Švehlo,

pokusím se pro vás znovu rozehnat „byrokratickou mlhu“, jak poeticky píšete, která zahaluje jednu z nejdiskutovanějších chobotnic v této zemi. Takže tedy:

1. Soutěž na výstavbu nové budovy NK vyhlásila Národní knihovna.

2. Vyhlásila ji podle pravidel Mezinárodní unie architektů.

3. V průběhu soutěže došlo k zásadním změnám pravidel hry. Zvítězil projekt, který nesplnil zadávací podmínky soutěže.

4. Každá taková soutěž organizovaná podle českého právního řádu by musela být okamžitě zrušena, neboť by byla v rozporu se zákonem.

5. Odhad nákladů na zpracování projektové dokumentace se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Odhad nákladů na její samotnou realizaci pak představuje částku cca pět miliard, vše z veřejných zdrojů. Logicky tedy ministerstvo kultury jako investor klade otázku antimonopolnímu úřadu, zdali je možné takové finanční prostředky investovat v návaznosti na zpackanou architektonickou soutěž.

6. Verdikt antimonopolního úřadu a následně ministerstva kultury je nezbytnou a jedinou možnou podmínkou pro pokračování příběhu „Kaplického chobotnice“, anebo naopak jeho ukončení.

7. Toto je celá vaše slavná „byrokratická mlha“. Obávám se, že v této mlze nemám jako Pavel Bém, ať už podle vás mířím jakkoliv vysoko, žádnou odpovědnost. Ač se z pražských zastupitelů – v čele se mnou – snažíte udělat spolčení hlupců, shromáždění zlovolných pitomců, stádo destruktivních odmítačů všeho originálního, milovníků průměrnosti, zpátečnických byrokratů libujících si v házení klacků pod nohy, ujišťuji vás, že jeden každý z nás zastupitelů za ODS by si zatraceně oddechl, kdyby již konečně došlo k nějakému jasnému a pokud možno definitivnímu závěru. Ono ale postavit v centru města budovu, která má obrovský význam pro celý národ, není tak triviální jako sednout si k počítači a čtyřmi a půl tisíci znaků udělit pár hraběcích rad, odsoudit kdekoho, rozkrýt globální spiknutí a moudře vyvodit ohromující závěry.

(…) Jistě se vám hlavou míhají obrazy mé osoby, která freneticky křepčí okolo zhmotnění všech svých snů a tajných tužeb, výškové budovy hotelu přiléhajícího ke gigantickému fotbalovému stadionu, jemuž bude muset ustoupit nejen Letná včetně obytných domů, ale rovněž Stromovka, Kampa a Riegerovy sady. Stavba bude ze železobetonu a bude radioaktivní. A bude mít podobu Mount Everestu, jistě víte, že pro něj mám slabost. Takže vážně – vaše tvrzení, že magistrát chce na Letné postavit nový, gigantický fotbalový stadion, který se navíc neobejde bez nového, neméně gigantického hotelu, je krystalická lež.

A vy byste ji laskavě měl uvést na pravou míru. Mohu vás ujistit, že z vaší industriální vize zdevastované Letenské pláně bude nakonec velmi hezký a Pražany jistě oblíbený městský park.

Protože už Jan Werich říkával, že je nezbytné bojovat s lidskou hloupostí, byť tento boj nemůžeme nikdy vyhrát, řeknu znovu to, co jsem zopakoval přinejmenším stokrát.

1. „Kaplického chobotnice“ nebyla mým vítězným návrhem. Sdělil jsem to mezinárodní porotě v okamžiku, kdy jsem návrh poprvé viděl. A to především s ohledem na nevhodnost jejího umístění na vytypovaném pozemku.

2. Svůj postoj jsem od té doby nezměnil ani o milimetr. Nic na tom nemohou změnit ani citace médií z brožury o Národní knihovně, ve které primátor vyjadřuje víru, že Národní knihovna bude za pár let sebevědomě, ale i citlivě dokreslovat pražské panoráma a stane se dalším obdivovaným skvostem pražské architektury. Tomu stále věřím, bohužel jsem přesvědčen, že to není případ blobu.

3. Moderní architektuře se nebráním, dokonce ji mám rád. Kaplického návrh považuji za originální a zajímavý, ale to nic nemění na tom, že každá architektura pro sebe potřebuje vhodné místo.

4. To jsou mé osobní názory a postoje, které jsou trvalé a neměnné, pane Švehlo.

Pane Švehlo, máte v ruce nesmírně mocný manipulační nástroj, médium. Já ne, a proto vás chci upozornit na obrovskou zodpovědnost, kterou stejně s onou mocí získáváte. Uvědomujte si ji, prosím, když píšete nepravdy, a uvědomujte si také, co tím můžete způsobit.

Pavel Bém, pražský primátor

DOPISY

RESPEKT 16/08

Pane Horčičko,

vaše odpověď na článek Zelení proti radaru (Respekt.cz, 6. 4.) obsahuje tolik nesmyslů na tak malé ploše, že se cítím nucen na ni reagovat.

Evropa je, pane Horčičko, rozdělena už tisíce let. Soustavně pak od 16. století, kdy Balkán dobyli Turci a moskevský car dobytím tatarských chanátů na východě posunul hranici těchto chanátů, jejichž řídící metody převzal, hluboko na západ. Překvapuje mě, že to neví člen zahraniční sekce Strany zelených a občan země, která leží proklatě blízko této evropské dělící čáry.

Nedělám si iluze o prospěchářských zájmech Západu. Váš názor, že tyto zájmy Západu jsou pro nás nebezpečnější než ekonomicko-mocenské zájmy Ruska a Číny, považuji za hovadnost přímo ohrožující existenci naší země.

Co si však vyprošuji, je, že si osobujete právo mluvit mým jménem a za mě rozhodovat, co je v mém zájmu. Na základě mé dvaapadesátileté zkušenosti za svou osobu prohlašuji, že si jsem naprosto jistý, že naše země americký radar potřebuje. Jsem rád, že se v této věci ztotožňuji se svými blízkými. Nemluvím tak za všechen lid, jako vy, pane Horčičko, ale za padesátku osob, které mohu všechny vyjmenovat. A to není málo.

Na závěr bych vám velmi přál, abyste za deset let, až přijdete na to, že váš názor byl nerozumný, nemusel šeptat o svém prozření své manželce v koupelně, zatímco budou obnovovány staré ruské radary. Na váš názor na jejich umístění by se určitě nikdo neptal.

Bořivoj Švarc