Vesmír uvnitř Karlheinze Stockhausena
Karlheinz Stockhausen, intelektuální mystik věřící v Boha i ve velikost a sílu vesmíru, nevyzpytatelný egocentrik. Život jednoho z největších hudebních vizionářů dvacátého století se v prosinci uzavřel.
Starou hudbu bychom měli poslouchat jeden den v roce a zbylých tři sta čtyřiašedesát dní hudbu, která se děje teď! Jinak člověk ztratí zájem o současnost.“ Takové věci říkal – přesvědčeně i provokativně – Karlheinz Stockhausen, intelektuální mystik věřící v Boha i ve velikost a sílu vesmíru, nevyzpytatelný egocentrik. Život jednoho z největších hudebních vizionářů dvacátého století se v prosinci uzavřel.
Hnal do extrémů svou důvěru jak v racionální a matematický řád, tak v nesdělitelno a instinkt. Vyplnil hudbou prostor: předznamenal tak ambientní elektroniku. Neproměnil jen svět hudby, ale i způsob, jakým se dá poslouchat. Snad právě tím si vysloužil místo na obalu beatlesovského Seržanta Peppera, proto ho jako inspiraci uvádějí Pink Floyd, proto s ním vedla interview Björk.
Lomoz jediného světa
K přesvědčení, že je třeba proměňovat svět hudbou, Karhleinze Stockausena (1928–2007) prý přivedla četba Hermanna Hesseho. Už jako student tvrdil, že modelem pro jeho tvorbu je uspořádání hvězd. Psala se 50. léta a německý raketový konstruktér von Braun plánoval v USA cestu na Měsíc. Měnilo se povědomí o Zemi, která byla náhle vnímána jako součást širšího vesmíru. Mladý skladatel, student u Oliviera Messiaena, si četl v Einsteinových knihách, ale nesmírně ho lákala hranice, kde se věda mísí s mystikou.
Náladu poválečného Západu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu