0:00
0:00
Jeden den v životě3. 5. 20083 minuty

Polobolševický původ

Protože jsi z polobolševický rodiny, řekl mi Honza a ve mně by se krve nedořezal. Židobolševický by bylo trefnější, napadlo mě, ale to by Honza nikdy neřekl. O Židy navíc vůbec nešlo.

Astronaut
Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer Autor: Respekt
↓ INZERCE

Protože jsi z polobolševický rodiny, řekl mi Honza a ve mně by se krve nedořezal. Židobolševický by bylo trefnější, napadlo mě, ale to by Honza nikdy neřekl. O Židy navíc vůbec nešlo.

Šlo o komunismus, Martu Kubišovou a Elfriede Jelinekovou. S Honzou spolu vycházíme moc dobře, ale pár piv už ten večer vypil a zdálo se mu, že Martu Kubišovou, pro kterou má slabost, zrovna nectím tak, jak by si zasluhovala.

Kubišové písniček si přitom ani nijak zvlášť necení a jejího porevolučního zápalu pro psí útulky také ne. Co ale Honza obdivuje, je neochota jedince zadat si s normalizačním režimem. Odhodlání vzdát se kariéry jen proto, že člověk odmítá kolaborovat. V případě Kubišové o to úctyhodnější, že by to popové zpěvačce jen málokdo vyčítal.

Protože jsi z polobolševický rodiny a víc než Marty Kubišový si vážíš Elfriede Jelinekové a jí podobnejch rudejch feministek, řekl Honza a měl pravdu. Zmíněná držitelka Nobelovy ceny za literaturu byla řadu let členkou rakouské komunistické strany, a přesto tím u mě neskončila. Tu černou skvrnu v jejím životopise jí sice jen tak něco neodpáře, ale na těch podle mého skvělých knihách to nic nemění.

Nic nebo jen málo. Přiznávám. Fakt, že feministické autorky často koketují s komunismem, úmyslně trochu přehlížím. Nechci totiž vylít s vaničkou i dítě. Feminismus je mi blízký a i proti kapitalismu by se nějaké výhrady našly, ale chápu, že to může zavánět pěkným pokrytectvím nebo alespoň nedůsledností. Heideggerova kolaborace s nacismem mi přece zájem o jeho filozofii odjakživa kalila a jeho mravní autoritu taky.

Protože jsi z polobolševický rodiny, řekl Honza a já jsem se rozbrečela. Prý je to otázka výchovy. S mateřským mlékem člověk nasává i přístup k minulosti, někam hluboko dovnitř se to zažere, aniž by si toho byl člověk sám nutně vědom.

Namítám, že už je mi skoro třicet a své názory se snažím reflektovat. Ale na Honzu to neplatí. Jestli byl ten jeho jedovatý argument otírající se o mou rodinu ranou pod pás nebo trefou do černého, to nevím. Můj původ ale popsal pravdivě. Sám ho má čistý jako lilium, a tak mu to nemám jak vrátit.

Alespoň mám o čem přemýšlet, utěšuji se. Jako Němci mojí generace, co měli dědečky a babičky u nácků. Taky za to nemůžou a štve je to. A možná proto, že jsem z polobolševické rodiny, tak si namlouvám, že mít někoho v NSDAP by bylo ještě o něco horší.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].