Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Nedůvěra vládě, pořadové číslo 3

Žádná polistopadová vláda si opozičního grilování neužila tak jako koaliční kabinet Mirka Topolánka. Za rok a čtvrt svojí existence zažila (a přežila) už tři hlasování o nedůvěře vyvolaná opozicí, naposled minulou středu. (I když šéf ČSSD Jiří Paroubek se zdaleka nevyrovná staronovému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu, který vyvolal ještě jako opoziční politik těchto hlasování desetkrát víc.) Opozici nevyšla ani sázka na nespokojené koaliční poslance z řad všech tří koaličních stran, kteří sice mají problémy s nejrůznějšími vládními zákony (od vyrovnání s církvemi po zdravotnickou reformu), „zaříznout“ koalici se ale nikdo z nich neodvážil. Opozice tyto hlasy nutně potřebovala – nedůvěru lze vládě vyslovit pouze tehdy, pokud pro takový návrh hlasuje 101 poslanců, a ty opozice nemá.

Češi proti Tálibánu

Už na třetí bojovou misi do Afghánistánu vyrazí sto vojáků z elitní prostějovské jednotky. Vojáci se zapojí do protiteroristické operace „Trvalá svoboda“ pod velením Američanů. V neklidných jižních provinciích země budou pátrat po teroristech a povstalcích hnutí Tálibán. Jejich misi podpořilo v opakovaném hlasování 112 ze 181 přítomných poslanců. Stalo se tak chvíli předtím, než do Česka dorazila zpráva, že v afghánské provincii Logar, kde působí český rekonstrukční tým, zahynul po útoku teroristů další příslušník českých jednotek. Jedná se už o třetí zabití. Minulý měsíc zahynul při plnění bojového úkolu český vojenský policista, který byl usmrcen při sebevražedném útoku místního radikála. Loni v květnu se na české vozidlo v konvoji při bouřce sesula půda a jednoho muže zavalilo bahno a kamení.

Církevní restituce neprošly

K majetkovému vyrovnání státu a sedmnácti českých církví v nejbližší době nedojde. Bouřlivé jednání o tzv. církevním zákonu bylo přerušeno na začátku minulého týdne na návrh poslance Vlastimila Tlustého (ODS), který požaduje, aby byl upřesněn majetek, jenž má být církvím navrácen, a detailněji vyčíslena finanční náhrada. Stávající předloha by totiž podle Tlustého mohla být v budoucnosti napadána a zpochybňována. Již k tradičnímu rebelovi Tlustému se připojili i poslanci za ODS Jan Schwippel a Juraj Raninec a poslankyně Alena Páralová se zdržela hlasování. Odmítnutí církevního zákona, tzv. restituční tečky, na které si vylámaly zuby všechny předcházející polistopadové vlády, ve sněmovně ztěžuje výrazně situaci ODS v koalici. Štědrou nabídku odčiňující historickou křivdu na církvích představili občanští demokraté lidovcům ve strategickou chvíli – těsně před prezidentskou volbou. Návrh vyrovnání s církvemi zpracoval lidovecký ministr kultury Václav Jehlička a vládní KDU-ČSL s ním byla naprosto spokojena. Proti však byly obě opoziční strany ČSSD a KSČM.

Dnes je jisté, že pokud církevní zákon projde, nebude to ve vládou prosazované podobě (navrácení třetiny majetku církvím a za další dvě třetiny vyplacení 83 miliard v řádu 60 let s úrokem 4,85 %) a nejdříve za několik měsíců. KSČM i ČSSD si přejí opětovné přepočítání finanční náhrady a její vyplacení maximálně do tří let a vyřešení sporu kolem katedrály sv. Víta. Část ODS má také své pozměňovací návrhy a  zelení říkají, že jsou ochotni jednat. Vše tedy začíná nanovo.

Úřad posvětil soutěž o knihovnu

Podle dopisu, který zaslal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ministerstvu kultury, byla architektonická soutěž na novou budovu Národní knihovny v pořádku. „Národní knihovna využila výjimku ze zákona o zadávání zakázek a antimonopolní úřad proti tomu nic nemá,“ uvedl k tomu ve středu předseda úřadu Martin Pecina. Problémem však podle Peciny je, že na projektovou dokumentaci ke stavbě knihovny musí být vypsána veřejná zakázka, nelze ji podle něj zadat přímo autorovi vítězného návrhu architektu Janu Kaplickému. Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek má ale jiný názor. Podle něj je možné zadat projekt Kaplickému, vyplývá to podle něj ze zákona o zadávání veřejných zakázek.

Povinné autosedačky

Od 1. května jsou povinné autosedačky pro všechny malé děti. Skončila tak výjimka, podle níž dítě nemuselo být v sedačce například cestou do školky, pokud auto nejelo rychleji než 70 kilometrů za hodinu. Nyní musí sedět v sedačce za všech okolností, a to pokud je lehčí než 36 kilogramů a nižší než 150 centimetrů. Vyšší a těžší děti zase musejí být připoutané, s výjimkou starších vozů, které na zadních sedadlech nemají bezpečnostní pásy. Důvody pro přísná pravidla jsou stejné jako ve všech motorizovaných zemích – pro malé děti volně sedící v autě může být smrtelný již náraz v rychlosti 15 km/h, a umírají proto sedmkrát častěji než děti usazené v sedačkách. Podle statistik také nejvíce dětí umírá v dopravním provozu právě ve chvíli, kdy cestují autem. Jen letos jich na silnicích zemřelo již šest.

Unavení labouristé

Kandidát opoziční Konzervativní strany Boris Johnson porazil v londýnských starostenských volbách kontroverzního labouristu Kena Livingstonea, jenž usiloval o zvolení do třetího funkčního období. Porážka v boji o nejdůležitější přímo volený politický post Velké Británie podtrhuje dramatickou prohru, již labouristé utrpěli ve volbách do místních zastupitelstev po celé Anglii a Walesu. Zisk přibližně 24 % hlasů znamená nejslabší výsledek za posledních 40 let. Vítězství je naopak potvrzením vzestupného trendu obrozené Konzervativní strany pod vedením Davida Camerona. Jednoznačné volební výsledky jsou nejčastěji vysvětlovány únavou britských voličů z jedenáctileté vlády labouristů a chutí dát příležitost nové politické garnituře.

Spor o Abcházii

Mezi Ruskem a Gruzií se vystupňoval spor o odtrženou oblast Abcházie. Gruzie zveřejnila záznam sestřelení svého výzvědného letadla nad územím provincie ruskou stíhačkou. Rusko naopak obvinilo Gruzii, že v oblasti rozmisťuje vojenské jednotky a připravuje se na invazi. Zároveň Moskva oznámila vyslání posil pro své vlastní mírové jednotky na území Abcházie. Oblast nemá legální mezinárodní status, Rusko však nedávno oznámilo prohloubení spolupráce a začalo uznávat některé právní akty prováděné na jejím území. Gruzie se obává, že se jedná o první krok směrem k oficiálnímu uznání Abcházie. Komentátoři považují kroky Moskvy za reakci na vyhlášení nezávislosti Kosova a na neochotu Západu umožnit Gruzii členství v NATO.

Výsledky voleb v Zimbabwe

Voliči v Zimbabwe se minulý pátek po čtyřech týdnech čekání dočkali oficiálních volebních výsledků. V prezidentském hlasování zvítězil opoziční předák Morgan Tsvangirai se ziskem 47,9 procenta hlasů, o čtyři procentní body tedy porazil Roberta Mugabeho. Nedosáhl však potřebné nadpoloviční většiny hlasů, a proto se s Mugabem utká ještě ve druhém kole voleb. Opozice, podle jejíchž propočtů Tsvangirai získal 50,3 procenta hlasů, výsledky zhodnotila jako „skandální loupež za bílého dne“. Obává se nyní násilné kampaně Mugabemu věrných milicí, které se budou snažit zastrašit voliče opozice. K útokům na příznivce opozice docházelo již v minulých týdnech. Zimbabwe teď čekají napjaté týdny.

Rakouské zděšení

První stránky světových novin počátkem minulého týdne zaplnil případ rakouského elektroinženýra Josefa Fritzla, který dvacet čtyři let ve sklepě svého domu věznil dceru Elisabeth. Zplodil s ní sedm dětí. Tři z nich spolu se svou matkou přežívaly v podzemním sklepení, které dnes třiasedmdesátiletý Fritzl pod terasou a zahradou svého rodinného domku vybudoval. Rakušané si nyní kladou řadu znepokojivých otázek. Jak je možné, že se dva roky po případu Natashi Kampuschové v alpské zemi opakuje podobně krutý případ? Jak dokázal Fritzl skrýt své tajemství před sousedy, vlastní manželkou a i před sociálními pracovníky, kteří rodinu kvůli adoptovaným dětem několikrát navštívili? Kolik podobných tajemství skrývají rakouské domácnosti?

Respekt

Režisér Martin Duda byl za snímek Jsem větší a lepší nominován na studentského Oscara. Jeho příběh se odehrává v Praze v nedaleké budoucnosti a režisér v něm použil počítačové efekty a 3D animaci. Hlavní postavou je robot, který má nahradit herce v divadle, dostane se však do ulic města, kde rozehrává svou životní roli. Z Čechů získal tuto cenu pouze Jan Svěrák v roce 1989 za snímek Ropáci.

Despekt

Česká republika je jedinou zemí EU, která dosud neratifikovala Mezinárodní trestní soud, jenž celosvětově stíhá nejhorší případy porušení lidských práv, například genocidu. Proti jeho schválení se teď postavil ústavně–právní výbor Senátu v čele s předsedou Jaroslavem Kuberou. Přitom příští rok našeho předsednictví EU se budeme muset za ratifikaci soudu dalšími zeměmi zasazovat.