0:00
0:00
K věci3. 5. 20084 minuty

Drží nás lidé z ulice

Její členové obsadili kótu 718 v Brdech, tedy místo, kde má stát radar americké protiraketové obrany. Proč se vlastně hnutí známé v Česku spíš kvůli zápolení s producenty toxických látek a jadernou energetikou pustilo na tenký led politiky? „Česko se díky radaru ocitlo na světové bezpečnostní scéně a my chceme vtáhnout do debaty relevantní informace,“ říká šéf české pobočky Jiří Tutter.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: My nejsme pacifisté. - Autor: Archiv autora Autor: Respekt
↓ INZERCE

Proč se ekologické hnutí jako vy angažuje v globálním politickém problému?

Možná je to pro obecenstvo v České republice něco nového, pro nás to ale žádné novum není. Naše organizace přece vznikla v šedesátých letech na základě politické aktivity, konkrétně protestu proti jaderným testům, které prováděly Spojené státy. Teprve pak se přidala ekologická témata. Protijaderné téma nás ale drželo i po celá osmdesátá a devadesátá léta. V jaderných zbraních spatřujeme velký destabilizující prvek celé mezinárodní scény a v Americe jsme vedli velkou kampaň proti, jak se tehdy říkalo, Star Wars. Celá záležitost – včetně českého radaru – se týká životního prostředí. V okamžiku, kdy se použijí zbraně hromadného ničení, riskujeme totální destrukci života.

Jistě. Ale v Čechách jste se až dosud věnovali jasně vymezeným ekologickým tématům. Co se teď změnilo?

Česko je malým hráčem na světové bezpečnostní scéně, a tak se nás vlastně moc věcí netýkalo. Teď jsme se stali přívažkem velkého hráče a ten nás táhne za ruku do něčeho, o čem si myslíme, že je špatné. Vládní koalice nám cosi říká a originální zdroje mluví úplně o něčem jiném. Naše role je tedy vtáhnout do debaty relevantní informace. Aby diskuse neprobíhala jen na úrovni: je potřeba tady mít radar, protože jsme Američanům za něco vděční.

Jaké informace máte na mysli? Co je podle vás na radaru špatné?

Radar není obranné zařízení, ale je součástí celého zbrojního systému. Vytváří tedy podmínky, aby jeho správce mohl použít jaderné zbraně, aniž by byl zasažen. Troufáme si říct, že na rozdíl od našich vládních činitelů máme podstatně lépe nastudované strategické dokumenty Spojených států, které jsou k dispozici na webu. Bushova administrativa jednostranně odstoupila od smlouvy o nešíření jaderných zbraní, protože si chtěla uvolnit ruce k výstavbě raketové obrany. To jim dává nesmírnou výhodu před ostatními zeměmi.

Myslíte, že zdejší politici nemají vůbec žádné informace?

Oni je určitě mají, ale nestudují je. Zkrátka nemají na něco hlubšího čas, protože přemýšlí jen v horizontu svého čtyřletého volebního období. Na několika schůzkách s českými ministry jsme zjistili, že o radaru nevědí zhola nic. A i kdyby… Karel Schwarzenberg třeba po schůzce s námi a bývalým náměstkem ministra obrany Clintonovy vlády Philipem Coylem řekl, že i přes všechno, čím jsme proti radaru argumentovali, tady radar potřebujeme, protože nemůžeme dopustit, abychom se dostali nazpátek do ruské sféry vlivu. Veškerá diskuse je tak shozená ze stolu.

To, že vás přijme ministr, je přece také diskuse. Co tedy navrhujete?

Pravidla. Jde o to, jestli budeme mít studenou válku pod jiným názvem a s jinými hráči, nebo budeme mít bezpečný svět. Řeknu příklad. Když budu chtít jako účastník silničního provozu prosadit jenom svoji bezpečnost, můžu si místo auta koupit obrněný transportér a ignorovat všechny, protože se mi nic nestane. Takhle to ale nejde řešit. Svět není černobílý, není jen jedna svatá země a nejsou jenom gangsteři. My říkáme, že je potřeba výrazně posílit roli OSN, posílit dodržování mezinárodních smluv. A že je třeba s problematickými zeměmi intenzivně diplomaticky jednat.

Jak snášíte fakt, že jste na stejné platformě s komunisty?

Nejsme. Máme momentálně shodný cíl, ale my nebojujeme proti světovému imperialismu. Jsme finančně i politicky nezávislí, a jestli máme stejný názor s komunisty, mě vlastně nezajímá. Jsme úplně jinde. Nebereme peníze ani od státu, ani od průmyslových lobby, ani od sponzorů, ani z evropských fondů, ani od nadací. Drží nás výhradně jednotlivci, „lidé z ulice“. Dnes máme 25 tisíc přispěvatelů a každý z nich nás podporuje z různých důvodů.

Co je konkrétně v otázce radaru vaším konečným cílem?

Zamítnutí celého toho projektu.

Vstoupil byste v případě hypotetického válečného konfliktu do armády?

My nejsme pacifisté. Zdrojem našich obav jsou pouze zbraně hromadného ničení. My neupíráme žádné zemi právo bránit se. Pokud by ale došlo k napadení země v souvislosti s umístěním radaru, se kterým principiálně nesouhlasím, měl bych s tím ale asi velký problém. Nemohl bych mít onen nutný pocit, že do toho jdu s celým srdcem.

Co budete dál podnikat?

Teď je to na parlamentu. My se jen snažíme ovlivnit diskusi předkládáním informací, o které politici zatím neprojevili zájem.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články