Diskuse s ombudsmanem Otakarem Motejlem

Text antidiskriminačního zákona má soukromoprávní charakter. Mezi soukromoprávní delikty je řazeno i např. sexuální obtěžování? Neměla by se změnit povaha sankcí těchto sexuálních deliktů, ale obecně i některých dalších způsobů diskriminace na veřejnoprávní (pokuta místo vyrovnání, v případě extrémů i odnětí svobody)?

Michal Hájek ([email protected])

Předpokládám, že antidiskriminační zákon především poslouží preventivně. Jeho přijetím se dostane každému, kdo nějakým způsobem rozhoduje nebo se chová, výstrahy. Výstrahy o tom, že bude-li mít jeho chování nebo rozhodování diskriminační charakter, riskuje nepříjemnosti v podobě soudního řízení spojeného s případným poskytnutím materiálního zadostiučinění.

Vnímáte spor justičních čekatelů s prezidentem republiky jako dobrou věc, tj. že se vybraní mladí lidé vzepřeli a u soudu napadli rozhodnutí, které nebylo nijak veřejně odůvodněno?

Václav

Netvrdím, že na jmenování je právní nárok, ale to ještě neznamená, že příslušný orgán své rozhodnutí nebo postoj nemusí zdůvodňovat. Nejsem přesvědčen o tom, že by posunutí věkové hranice mělo nějaký zásadní kvalitativní význam. Například v Německu, ale nejen tam, žádná věková hranice není. Anglosaský systém tradičně vyžadoval fakticky vysoký věk začínajících soudců, v současné moderní době tato tradice dělá spíše potíže a postupně se hledají cesty k omlazení soudcovského sboru.

Nechybí vám v ústavě zakotvení nejvyšší soudcovské rady či institut všeobecného referenda?

Luděk Belán

Nejprve bych musel znát skutečnou koncepci úpravy soudní legislativy, a potom by přišla do úvahy příslušná ústavní změna. Moje koncepce změny byla odmítnuta nejen sněmovnou, ale především i některými soudními funkcionáři. Je třeba znát orgán, prokázat jeho smysl a funkčnost, a potom ho eventuálně zapracovat i do ústavy. Konečně ani veřejný ochránce práv není, což je evropská rarita, v ústavě a myslím, že pokud bych se do ústavy dostal, nic podstatného by se nezměnilo.

Mělo by mít dítě možnost již ve svých 14 letech rozhodnout o tom, se kterým z rodičů bude po rozvodu žít?

Jakub Zoltan

Takto formulováno – ne. Je třeba uvážit, do jaké míry je čtrnáctileté dítě schopno hodnotit objektivně svoji situaci a rozhodnout. V jednotlivých případech samozřejmě přichází v úvahu u dětí okolo 15 let znát jejich pohled. Ve velké většině případů, které mi přicházejí, jsou vztahy mezi rodiči tak vyhrocené, že spíše z důvodů osobní prestiže se oba snaží dítě ovlivnit ve svůj prospěch. Každý takový případ je skutečnou tragédií, protože ve velké většině případů mají děti stejně jako ostatní mláďata dobrý vztah k oběma svým rodičům a to, co je předmětem sporu, už je uměle vytvořená situace bývalých partnerů.

Myslíte, že jsou Češi rasisté? Je podle vás k cizincům nesnášenlivější starší, nebo mladší generace? Nešíří se tento „nešvar“ právě rušením hranic a snahou o evropanství?

Eva Mádlová

Někteří Češi jsou rasisté. Mnohem rozšířenější je svérázný druh xenofobie. Myslím, že na tom zrušení hranic žádnou roli nesehrálo. Znepokojivé je, že rušení hranic posloužilo jako inspirace pro nejrůznější rasisticko-nacionalistické skupiny, které oslovují mladší generaci. Ani to ovšem není nic nového, ale je to hlasitější. Myšlenka evropanství by naopak měla posílit vyváženě národní sebevědomí a současně uvědomění si příbuzenství a sounáležitosti překračující hranice i falešné historické polopravdy.

Přestože jste kritizoval nedobrovolné odebírání DNA vězňům, v médiích proběhla zpráva, že jste si sám dobrovolně nechal odebrat DNA. Nespatřujete rizika v hromadném zpracování genetických údajů o obyvatelstvu?

Honza Šípek

Kritizoval jsem nedobrovolné odebírání DNA. Naproti tomu jsem si nechal odebrat vzorek DNA dobrovolně a v tom je podstatný rozdíl. Nevidím žádné ohrožení ve zneužití genetické informace, naopak si dovedu představit, že dokumentace mé DNA mi může být ku prospěchu, přinejmenším v případě nějaké havárie nebo stavu, kdy nebude možno moji totožnost prokázat.