Letadlo do Dánska
Na to, že je sobota, zvoní budík troufale brzy. Probírám se ze spánku a k témuž nutím i počítač. Letecké předpovědi počasí se přes noc příliš nezměnily, takže se vydávám na cestu z Prahy.
Na to, že je sobota, zvoní budík troufale brzy. Probírám se ze spánku a k témuž nutím i počítač. Letecké předpovědi počasí se přes noc příliš nezměnily, takže se vydávám na cestu z Prahy. Rád jezdím v noci, kdy je dálnice prázdná. V klidu si přemýšlím o všech pravděpodobných variantách dnešního dne a poslouchám rádio, jehož hlasatel připomíná: „Dnes slavíme den letectví a kosmonautiky. Doufám, že nikam neletíte a necháte si naladěný Radiožurnál…“ Nemůže tušit, že se právě chystám přepravit zbrusu nové sportovní letadlo do severního Dánska.
V Kunovicích spolu s továrním pilotem, který poletí za mnou s druhým strojem bez radiostanice, zkoumáme stav počasí. Po nočním přechodu fronty je vývoj jasný: každou hodinou se situace bude zlepšovat. Nám ale přitom bude ubývat čas do západu slunce, kdy musíme přistát v severojutském Randersu. Díky Schengenu se už nemusíme odbavovat na mezinárodním letišti v Brně. Stačí, když si podáme letový plán do Německa z „kterékoli louky“. Děláme tedy tužkou poslední čáru do první ze čtyř připravených map, nakládáme věci do naleštěných letadel a zavíráme za sebou vrata hangáru.
Slunce svítí, mraky nás netrápí
Za chvíli jsme ve vzduchu. Za Brnem se dostáváme pod nízkou oblačnost a dohlednost klesá. Je to horší, než jsem odhadoval z auta, a před Novým Městem se musím několik kilometrů vracet, abych zkusil jinou cestu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu