Dochází k mravnímu pokroku?
Po století, které zažilo nacistický holocaust, stalinský gulag, kambodžská pole smrti a nověji ohavnosti ve Rwandě a teď v Dárfúru, je těžké obhajovat přesvědčení, že mravně vyspíváme.
Peter Singer
(1946) je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a profesorem laureátem na Melbournské univerzitě. Napsal mimo jiné knihy How Are We to Live? (Jak máme žít?) a Writings on an Ethical Life (Statě o etickém životě).
Po století, které zažilo nacistický holocaust, stalinský gulag, kambodžská pole smrti a nověji ohavnosti ve Rwandě a teď v Dárfúru, je těžké obhajovat přesvědčení, že mravně vyspíváme.
Před 60 lety přijala OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Snad bychom mohli mravní pokrok zhodnotit například odpovědí na otázku, jak se nám daří bojovat proti rasismu a sexismu. Nedávné průzkumy veřejného mínění provedené WorldPublicOpinion.org totiž cosi naznačují.
Zajímavá čísla
Průzkumů se zúčastnilo téměř 15 tisíc respondentů a byly provedeny v 16 zemích představujících 58 % světové populace: v Ázerbájdžánu, Číně, Egyptě, Francii, Velké Británii, Indii, Indonésii, Íránu, Mexiku, Nigérii, na palestinských územích, v Rusku, Jižní Koreji, Turecku, na Ukrajině a ve Spojených státech. V 11 z těchto zemí byla většina přesvědčena, že během jejich života se s lidmi odlišných ras a národností začalo zacházet rovnoprávněji.
V průměru to tvrdí 59 % respondentů, přičemž jen 19 % se domnívá, že se s lidmi zachází s menší rovností, a 20 % odpovídá, že nedošlo k žádné změně. Vyšší míru rovnoprávnosti pociťují…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
