Urputné chemikálie a nemocné srdce

Některé chemické látky jsou neobyčejně urputné. Odborně se jim říká perzistentní. Patří mezi ně třeba kdysi „zázračné“ průmyslové chemikálie jako postřik proti hmyzu DDT nebo součást barev a náplň transformátorů – polychlorované bifenyly (PCB). Vědci konstatují, že tyto chemikálie stále přetrvávají v životním prostředí a významně zvyšují riziko vzniku nemocí srdce.

Tým vědců z americké University Albany zjišťoval, jestli má bydlení v oblasti s výskytem nebezpečných odpadů vliv na počet nejběžnějších civilizačních nemocí. Prozkoumal podrobně záznamy o hospitalizacích ve státě New York za léta 1993 až 2000 a porovnal je s údaji z evidence tzv. ekologických zátěží.

Výzkum se soustředil na výskyt ischemické choroby srdeční (ICHS) a akutního infarktu myokardu (AIM) u pacientů rozdělených do skupin podle vztahu místa jejich bydliště k výskytu míst kontaminovaných perzistentními znečišťujícími látkami (POPs), jako jsou dioxiny, PCB a DDT. První skupinu tvořili pacienti žijící oblastech s výskytem odpadů obsahujících POPs, druhá skupina pacientů žila v oblastech s výskytem jiných nebezpečných odpadů, ale nikoli perzistentních chemikálií. Do poslední skupiny byli zařazeni pacienti z bydliště bez výskytu skládek s nebezpečnými odpady v okolí.

Studie sledovala u pacientů i řadu dalších známých rizikových faktorů – např. věk, pohlaví, rasu, kouření, množství tělesného pohybu, výši příjmů, typ zdravotního pojištění. Došla k závěru, že obyvatelé žijící v lokalitách s výskytem POPs mají asi o 15 procent statisticky významně vyšší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici se srdeční chorobou. A o 20 procent vyšší pravděpodobnost hospitalizace s akutním srdečním infarktem.

Specifickým případem bylo okolí řeky Hudson, kterou podle informací americké vládní agentury pro životní prostředí (U.S. EPA) zamořila firma General Electric v letech 1947 až 1977 až 590 tunami polychlorovaných bifenylů. Studie zjistila, že lidé žijící v okolí Hudsonu měli výskyt ischemické choroby srdeční vyšší o 36 procent a výskyt infarktu častější téměř o 50 procent. I když měli nadprůměrné příjmy, méně kouřili, lépe se stravovali a více sportovali, ani to všechno dohromady nedokázalo kompenzovat riziko.

Bohužel i v České republice jsou místa kontaminovaná urputnými chemikáliemi. I na našem území se totiž PCB i DDT používaly ve velkém a provozovaly se významné zdroje dioxinů jako chemička Spolana v Neratovicích nebo spalovny odpadů. Například v Uherském Hradišti se v minulosti nakládalo s množstvím PCB při výrobě barev, v Ostravě zase dodnes nebyly vyčištěny „laguny“ bývalého podniku Ostramo s množstvím odpadů z regenerace olejů.