Nehybné absurdní roky

Deset let si spisovatel, dramatik a literární kritik Čestmír Jeřábek (1893–1981) tajně zaznamenával do osobního deníku své politické názory na situaci ve světě i doma. Zápisky z let 1948–1958 ležely dlouho ukryté mezi autorovou pozůstalostí, dokud je neuspořádal a nepřipravil k vydání Jeřábkův syn. Léta, o která se zde jedná, byla při své nehybnosti rozporuplná. Když zemřel Stalin a po něm Gottwald, nebyla nouze o absurdní politická jednání režimu. I proto získávají dnes tyto postřehy na zajímavosti, která je podtržena i souborem dokumentárních fotografií.

Mnohoobročnice Majerová

Spoluzakladatel brněnské Literární skupiny (v roce 1921 u toho byl Wolker, Lev Blatný a další) se v počátcích inspiroval dadaismem a expresionismem, později napsal několik realistických románů. Byl redaktorem Hosta, občanským povoláním úředník magistrátu. A především byl oddaným demokratem. V zápiscích odsuzoval partajnické násilí na jednotlivcích, zesměšňoval velkohubé mocipány a trefně postihl leckterého spisovatelského patolízala. Právem měl spadeno na Františka Kubku, Marii Majerové říkal „mnohoobročnice“, naopak projevoval sympatie k Jaroslavu Seifertovi a Františku Hrubínovi.

Ale nešlo jen o soukromé zápisky. Jako jediný měl odvahu přihlásit se do diskuse na proslulém sjezdu spisovatelů v roce 1956. Literární noviny pak uveřejnily jeho příspěvek pod…