Pro koho zvonily klíče
Nevím za jakých okolností, ale Napoleon údajně řekl, že „na světě jsou dvě skutečné síly: meč a duch. Nakonec vždycky vítězí duch.“



Jan Trefulka
(1929) brněnský prozaik, esejista a novinář prožil typický osud středoevropského intelektuála, který si uchoval kritické a skeptické vidění světa a dění kolem sebe. Živil se různě: jako traktorista, noční hlídač, šéfredaktor literárního měsíčníku Host do domu, spisovatel na volné noze apod. V letech 1970–89 mohl publikovat jen v samizdatových edicích a v exilových nakladatelstvích.
Nevím za jakých okolností, ale Napoleon údajně řekl, že „na světě jsou dvě skutečné síly: meč a duch. Nakonec vždycky vítězí duch.“ Věděl, o čem mluví: svého ducha užíval zejména k tomu, aby vedl vítězné bitvy i tenkrát, když na jeho vojsko, jako třeba u Slavkova, útočily mnohem početnější armády.
Přesto Evropu nezměnily jeho zbraně, ale ideje, které ho vynesly k moci a dodnes přežívají jeho mocenský pád. Evropský životní styl kupodivu pořád funguje v nemalé části světa jako kýžená norma úrovně civilizace a kultury – dokonce i komunistický čínský režim se snaží, aspoň s ohledem na olympiádu, aby navenek vypadal jako evropskými mravy kultivované společenství.
Omezená moc vítězů
Nicméně doby, kdy Evropa, přestože byla stále rozdírána krvavými mocenskými konflikty, intenzivně žila i duchovními problémy, kdy se v jejích panských sídlech, městech, v klášterech i na univerzitách formovaly historické epochy, utvářely se nové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu