Co by se na Nově nechytlo
Měl to být triumf nové programové ředitelky České televize Kateřiny Fričové: televize veřejné služby nasadila na počátku roku do vysílání několik nových formátů. Teď však zkušená profesionálka, jež na Kavčí hory přešla z Primy, zaznamenala první prohru.
Měl to být triumf nové programové ředitelky České televize Kateřiny Fričové: televize veřejné služby nasadila na počátku roku do vysílání několik nových formátů. Teď však zkušená profesionálka, jež na Kavčí hory přešla z Primy, zaznamenala první prohru. Pod tlakem veřejnosti a vědecké obce pozastavila pořad Detektor – seriál, který předkládal divákům kromě ezoterických a mystických témat s vážnou tváří i bláznivé konspirační teorie.
Pořad společnosti VAC Petra Vachlera ale není jedinou z letošních programových novinek, které budí rozpaky. Je mezi nimi i comeback Zuzany Bubílkové s politickou satirou na úrovni restauračního zařízení čtvrté cenové skupiny Co týden vzal nebo talk show Café X, kam si rozhlasový moderátor Luboš Xaver Veselý zve mimo jiné normalizační hvězdy a vlastní kamarády ze showbyznysu.
Hlas pro kolektivní paranoiu
Ve světle těchto lapsů člověk snadno zapomene ocenit jiné novinky. Například nenápadnou talk show Pavlač Ester Kočičkové, která okouzluje nakažlivou spontaneitou a bezprostředností moderátorky i „hostek“, jak Kočičková nazývá ženy pozvané do pořadu. Nebo provokativní cyklus Burianův den žen, v němž písničkář ve spolupráci s autory Českého snu Vítem Klusákem a Filipem Remundou dokazuje, že i portrétní medailonek Lucie Vondráčkové může být živým a napínavým tvarem nutícím k zamyšlení.
Právě Burianův cyklus ve srovnání s Café X ukazuje, že na Kavčích horách vládne jistá programová schizofrenie. Oba pořady běží ve stejný vysílací čas na stejném kanále jen den od sebe. Ale zatímco v úterý diváka před jedenáctou večer nenechá oddechnout nelítostná konfrontace zpovídané osobnosti s Burianovým zdravě nekorektním přístupem, ve středu může s Xaverem Veselým v klidu poklimbávat nad banálními plky stokrát provařených celebrit.
Zdálo by se, že nad několika spornými novými formáty je možné mávnout rukou. Existenci kamarádšoftů a trafik pro známé je těžké dokázat, stejně jako nadstandardní vztahy některých soukromých producentů s televizními dramaturgy. Jisté ale je, že Vachlerův Detektor sliboval velkou kritickou odezvu už od prvních dílů, takže je s podivem, že ho vůbec někdo do vysílání zařadil. Scenárista pořadu Jan Stehlík je přesvědčený, že za problémy stojí špatná prezentace: cyklus naznačoval, že nabízí netradiční pohledy na svět vědy. „Měli jsme to od začátku propagovat jenom jako pořad o záhadách,“ říká zapálený milovník konspiračních teorií, který by neváhal zpracovat ani taková témata, jako jsou zpochybnění přistání na Měsíci nebo alternativní verze událostí kolem 11. září.
Stehlík hájí i jeden z nejkritizovanějších dílů o tzv. Filadelfském experimentu, populární legendě, která jako by vypadla z nejbujnějších snů scenáristů seriálu Akta X. Podle této teorie se v roce 1943 americké armádě podařilo za spolupráce vědců typu Nikoly Tesly zneviditelnit torpédoborec Eldridge a následně jej teleportovat i s posádkou na několikasetkilometrovou vzdálenost, přičemž měl omylem probourat časoprostorovou bránu do 21. století. Nevadí mu, že v pořadu jako expert vystupoval jeden z nejaktivnějších českých zastánců paranormálních jevů Jiří Mašek? Ten ke svému serveru Osud.cz přitahuje paranoidní čtenáře, kteří například věří, že nás mocní tohoto světa ze zatím ne úplně zřejmých důvodů práškují chemikáliemi z dopravních letadel. Nejhlasitějšího zastánce Detektoru Maška by už Stehlík v případě další spolupráce s ČT do pořadu jako hosta nepozval. Vadí mu totiž jeho antisemitismus vycházející z přesvědčení o celosvětovém židovském spiknutí.
„Je na autorech, jestli nás novými scénáři přesvědčí,“ říká programová ředitelka Fričová k možnosti dalšího vysílání Detektoru. Stehlík věří, že po zmírnění divokých hypotéz dostane pořad na veřejnoprávní televizi opět zelenou. S tím, že seriál o záhadách může být součástí programu veřejnoprávní televize, souhlasí i mediální teoretik z FSV UK Petr Bednařík:„Měl by to být ale pořad, kde budou prezentovány i názory uznávaných vědců, kteří řeknou svůj pohled na tyto záhady,“ zmiňuje největší Achillovu patu Vachlerova projektu.
Bezvadná normalizační doba
Výhrady má pedagog katedry mediálních studií i vůči pořadu Co týden vzal. „Svým pojetím zůstal někde v 90. letech. Paní Bubílková se bohužel ve vtipech dost opakuje a nějaké nové nápady moc nepřináší.“ Jsou to paradoxy. Česká televize má novou, moderní grafickou tvář a do prime timu nasadí komičku, která se prezentuje komunálním humorem ve stylu vtipů v Nedělním Blesku: „Co je snem politika? Chtěl bych být pluhem, celou republiku bych zvoral a ještě by mě za to chválili.“ Politická satira vypadá jinak než tohle bezzubé hospodské vysmívání se hlouposti poslanců a ministrů. Také pořad Bubílkové schytal první ránu – nevydržel přímou konkurenci seriálů na komerčních televizích a byl posunut na pozdější čas.
Kateřina Fričová však cyklus hájí: „Jestli to není příliš lidová zábava? Nic ve zlém, ale vaše otázka na mne působí trochu jako projev intelektuální nadutosti. Víte, že z hlediska vzdělanostních skupin má pořad Co týden vzal nejvyšší afinitu u vysokoškolsky vzdělaných dospělých starších patnácti let? Index 1,5 mluví za vše.“
Zbrusu novou tváří České televize je další milovník lidového humoru Luboš Xaver Veselý. Brněnské studio angažovalo moderátora Křížového výslechu na Frekvenci 1 jako pokus o živou late night show. Jenže srovnání například s Janem Krausem a jeho Uvolněte se, prosím ukazuje Veselého obrovský profesionální deficit. Neumí se ptát a klouže po největších bulvárních banalitách. Dokonale ale naplňuje motto pořadu: zpovědní talk show v přímém přenosu, ve které je možné úplně všechno.
Dvacet let po převratu tu tak divákovi veřejnoprávní kanál servíruje nostalgické vzpomínání Michala Davida na „bezvadnou dobu“ osmdesátých let a hodnocení sebe samého jako umělce, který píše „písničky, které jsou o životě a které se každého dotýkají“. Luboš Xaver Veselý dokáže kontrovat pouze vzpomínkou, jak jako dítě navštívil zpěvákův koncert a ve frontě na autogram jej David pohladil po vlasech a oslovil jako princeznu. Vrcholem pokrytectví je, když si Veselý do studia pozve Martina Michala, manžela Heleny Vondráčkové, a svorně dvacet minut obhajují Michalovo fyzické napadení fotografa a házejí špínu na znepřátelenou odnož rodiny Vondráčkové.
„Není pro Českou televizi ideální, že zrovna pořad Café X se často dostává na stránky bulvárních deníků. Je opravdu diskutabilní, jaký má význam pro veřejnoprávní obrazovku, aby zde Ladislav Štaidl rozebíral své vztahy s Ivetou Bartošovou,“ podotýká k tomu Bednařík.
Bezesporu zajímavá žena
Problematické programové novinky mají jednoho společného jmenovatele: ve volné soutěži na komerčním trhu by pravděpodobně neuspěly. Ve všech třech případech jde o formáty, které by se na Nově v současnosti nemohly uchytit. Zuzana Bubílková pokračuje ve stylu svého nováckého Politického harašení, které ovšem bylo zrušeno proto, že – jak poznamenal v jednom rozhlasovém rozhovoru generální ředitel Novy Petr Dvořák – „program nevyhovoval těm cílovým skupinám, na které je dneska Nova zaměřená“.
Také Detektor by na konkurenčních kanálech hledal místo jen stěží. Alespoň podle Petra Bednaříka: „Prezentovat pouze konspirační teorie je přístup, který nepatří ani do komerčního vysílání. Pořady televize Nova Víkend a Na vlastní oči mají někdy jako téma různé záhady, ale i tam je snaha poskytnout názory odborníků.“
A Xavera Veselého snad nejlépe charakterizuje zápisek na jeho internetových stránkách z minulého týdne, který stojí za přetištění v původní verzi: „Paní režisérka Chytilová přijela do Café X. – pro mě osobně zážitek. Mluvil jsem s ní poprvé v životě. Je to bezesporu zajímavá žena. Párkrát jsem se dotknul jejích slabých míst (většinou nechtěně) a byl jsem v nemilosti… Celkový dojem – dal bych si to s paní Věrou Chytilovou někdy znovu…“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].