Zůstáváme tady
Jan Rajter nechtěl nikdy nic jiného, než aby nejmocnější muži ve státě respektovali zákon a dbali na mínění svých spoluobčanů. Před sedmi lety totiž vláda Miloše Zemana prosadila bez ohledu na názor místních obyvatel stavbu hliníkové slévárny mexické firmy Nemak, která měla částečně vyřešit problém s nezaměstnaností.
Těžko říct, proč jeho život ještě nikdo nezfilmoval. Má vše, co musí obsahovat velký příběh: velké naděje a velké ztráty, tvrdohlavý zápas s mocnou přesilou a na závěr happy end – konečné vítězství. Pro tyto rysy svého žití byl sedlák Jan Rajter z Moravěvsi u Mostu tak dlouho miláčkem zdejších médií. Teď svůj boj s mocnou koalicí politiky a peněz vyhrál a úřady mu vyplatily čtvrtmiliardu odškodného. Zbývá poslední otázka: proč přes tu výhru nevládne v Moravěvsi úplná spokojenost.
Skočíme-li kratince na začátek, Jan Rajter nechtěl nikdy nic jiného, než aby nejmocnější muži ve státě respektovali zákon a dbali na mínění svých spoluobčanů. Před sedmi lety totiž vláda Miloše Zemana prosadila bez ohledu na názor místních obyvatel stavbu hliníkové slévárny mexické firmy Nemak, která měla částečně vyřešit problém s nezaměstnaností. Jenže bez patřičných stavebních povolení – a navíc slévárna v rámci své výroby produkuje škodlivý toxický odpad.
Jan Rajter se proti „bezohlednému ničení krajiny s poslední kvalitní zemědělskou půdou Mostecka“ ohradil: podal desítky žalob a stížností a po pětiletém úmorném boji vláda nakonec kapitulovala: nabídla Rajterovým odkoupení jejich devadesáti hektarů polí v bezprostředním okolí hliníkárny za cenu 260 milionů (za tehdy běžnou cenu 280 korun za metr čtvereční). Rajterovi kývli, vzali peníze a stáhli žaloby: Nemak,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu