Život je křáp
Když japonští buddhisté slyší jméno zakladatele Šin buddhismu Šinrana, podvědomě prý zaujmou uctivý postoj a narovnají si límec. Při zaslechnutí jména Rennjo se jim naopak uvolní tvář, jako by do ní zavál jižní vítr.
Když japonští buddhisté slyší jméno zakladatele Šin buddhismu Šinrana, podvědomě prý zaujmou uctivý postoj a narovnají si límec. Při zaslechnutí jména Rennjo se jim naopak uvolní tvář, jako by do ní zavál jižní vítr. I dnes mají obyčejní lidé k tomuto „druhému zakladateli“ či „obnoviteli“ japonského Šin buddhismu osobní vztah a uctivě jej oslovují Rennjo-san. Třebaže je slavný mnich mrtvý už více než půl století, mají pocit, že jim stále pomáhá a je jejich přítelem.
Hirojuki Icuki (1932) je v Japonsku velice úspěšným spisovatelem, napsal už 143 knih. Do zahraničí však pronikl až před několika lety s románem Tariki: přijmout zoufalství, nalézt mír. Jakousi přípravou pro toto vrcholné dílo, do kterého vložil svou celoživotní zkušenost a dvouleté studium buddhismu, pak byla jeho knížka Rennjo (1995). Ta se nyní vůbec jako první z Icukových knih dostává k českému čtenáři – v nové ediční řadě nakladatelství Baobab pro starší děti a dospívající.
Jiná síla
Už od prvních odstavců, kdy Icuki začíná líčit život mnicha Hoteie z kláštera Hongandži, který v dospělosti přijal jméno Rennjo (1415–1499), na nás padne smutek. Je to podobně tklivá naléhavost, jakou známe z japonských her butó, kde plačící duchové brouzdají mořskou tříští a máčí si v ní rukávy. V jednoduchém, moderním jazyce, přístupném i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu