Obama: nejen cukrkandl pro uši
V roce 1861, když Abraham Lincoln vstoupil do úřadu prezidenta, národ stál na pokraji občanské války. Když o čtyři roky později přísahal podruhé, země byla v krizi.



Igor Lukeš
(1950) je profesorem na Boston University, kde přednáší historii a mezinárodní vztahy. Publikoval několik knih, například Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis anebo Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu.
V roce 1861, když Abraham Lincoln vstoupil do úřadu prezidenta, národ stál na pokraji občanské války. Když o čtyři roky později přísahal podruhé, země byla v krizi. Při obou příležitostech Lincoln krátce promluvil. Na krutou realitu mohl nabídnout jen slova. Byla ale tak pravdivá, že vstoupila do dějin.
V roce 1933 se úřadu ujímal Franklin D. Roosevelt. Miliony lidí byly bez zaměstnání a víry v budoucnost. Prezident ve svém projevu nastínil program a všechny ujistil, že jediné, čeho by se země měla bát, je strach. Ta slova pomohla vytvořit atmosféru naděje a situace se začala lepšit.
O úřad prezidenta se v roce 1960 ucházel John F. Kennedy. Většina voličů o něm věděla jen to, že je katolíkem. Zemí začaly kolovat fámy, že v případě zvolení se Kennedy bude řídit ne ústavou, ale radami z Vatikánu. Proto na to téma promluvil. Řekl, že věří v odluku církve od státu, a nabídl svou vizi Ameriky, v níž všichni občané myslí sami za sebe a nikým si v politických věcech nedají své názory diktovat.
Cesta vzhůru
Před několika týdny se zdálo, že senátor Barack Obama má…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu