Mají pozůstalí právo na právo na e-mailový účet zesnulého?
Zemře-li mi některý přímý příbuzný v rodině, mohu mít z právního hlediska přístup k jeho e-mailové schránce, i když neznám její heslo? A jak se k této otázce staví provozovatelé e-mailových služeb?
Zemře-li mi některý přímý příbuzný v rodině, mohu mít z právního hlediska přístup k jeho e-mailové schránce, i když neznám její heslo? A jak se k této otázce staví provozovatelé e-mailových služeb?
Šimon Trlifaj
Ptali jsme se odborníka na elektronickou komunikaci a člena Legislativní rady vlády Vladimíra Smejkala, tiskové mluvčí serveru Volný Michaely Hejné a tiskového mluvčího NetCentrum Petra Kapalína:
Je to zapeklitá otázka, na kterou zatím neexistuje jednoznačná odpověď – mimo jiné i proto, že se s ní žádný soud ani provozovatel e-mailů podle dostupných informací nesetkali. Bylo by nutné nejdřív vyřešit dva základní problémy: jestli vůbec může být obsah e-mailové schránky předmětem dědictví a jak určit, že daná schránka skutečně patřila konkrétnímu zesnulému člověku. Podle Vladimíra Smejkala se dají dědit věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, ale v tomhle případě jde prý o něco jiného – o službu poskytovanou na základě smlouvy na poskytování elektronických komunikací. „Tato služba zaniká smrtí účastníka – fyzické osoby, pokud se ovšem nedohodne pozůstalý s poskytovatelem služby jinak nebo pokud to není nějak ošetřeno v uzavřené smlouvě mezi zemřelým a poskytovatelem. Žádný vymožitelný nárok ovšem dědic nemá,“ míní Vladimír Smejkal.
I kdyby nárok měl (a výklady se různí), stojí tu v cestě technické možnosti, jak určit, komu schránka opravdu patří. Jediné ověřovací údaje, o které se provozovatelé můžou opřít, je číslo smlouvy a bezpečnostní číslo, které uživatel dostane při registraci konta. Pokud má dědic tyto údaje k dispozici a prokáže se i výsledkem dědického řízení, je například server Volny.cz ochoten ve spolupráci se svým právním oddělením takové údaje poskytnout. Když se jedná o firmu, je prý nutné uvést údaje, jako je název společnosti, IČ, DIČ a adresu firmy. V tomto případě je možné přihlašovací údaje sdělit např. druhému z jednatelů. Toto je nutné prokázat výpisem z OR, který firma zašle. V obou případech jde však především o to, zda uživatel při registraci konta vyplní údaje, které jsou pro identifikaci nutné. Aktuální registrační formulář tyto informace nevyžaduje, a proto záleží čistě na uživateli, zda chce informace uvést. „Pokud uživatel nevyplní minimálně jméno, příjmení, adresu a datum narození, pak nemohou být přihlašovací údaje sděleny ani jemu, ani případnému dědici,“ říká Michaela Hejná.
Společnost Netcentrum, která provozuje portál Centrum.cz, se k vydávání těchto údajů staví úplně odmítavě. Podle ní se můžou dědici dostat do schránky, jen pokud znají přihlašovací jméno, heslo nebo odpověď na kontrolní otázku. Jinak prý nelze schránku zpřístupnit. „Důvodem je především to, že uživatel nám při registraci neposkytuje žádná osobní data, a proto si nemůžeme být jisti ani tím, že žadatel je skutečně členem rodiny."
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].