Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Odpor proti novele zákona o recyklaci

Novela zákona o odpadech, která by měla dále zvýhodnit recyklaci, byla odložena vzhledem k množství pozměňovacích návrhů. Ministr životního prostředí Martin Bursík chce finančně zvýhodnit recyklace s postupným zvyšováním poplatků za skládkování z nynějších 500 korun za tunu odpadu až na konečných 1500 korun v roce 2013. Většinu peněz by podle ministra měly dostat kraje. To se ale nelíbí obcím, které nyní za skládky každý rok dostanou miliony korun. Například obec Březová na Sokolovsku má příjem z poplatků za skládkování odpadu ve výši 20 milionů korun ročně. Od příštího roku by ale radnice měla dostat jen 20 až 40 procent této částky. Dosavadní podíl recyklovaného odpadu je poměrně nízký, z 27 milionů tun odpadu v roce 2006 bylo recyklováno pouze 4,2 milionu tun.

Před bouračkou pospíchali

Největší dopravní nehodě na brněnské dálnici D 1 předcházelo hromadné překračování rychlosti. Vyplývá to z měření Ředitelství silnic a dálnic ČR, které má nedaleko místa havárie stanici monitorující rychlost projíždějících vozidel. Naměřené údaje prozradily, že deset minut před první srážkou jely dvě třetiny kamionů vyšší rychlostí, než je jejich povolený limit 80 km/h. Nezabránila jim v tom ani zasněžená vozovka, ani viditelnost menší než sto metrů. Riskovali i řidiči osobních aut. 79 procent vozidel v rychlém pruhu jelo v nepříznivém počasí rychlostí nad 110 km/h. Jako první pak pravděpodobně havaroval kamion při předjíždění pomalu jedoucího osobního automobilu. V kolonách uvízly kvůli nehodě tisíce lidí.

Reforma policie

Ministru vnitra Ivanu Langerovi se podařilo předložit poslancům smysluplný návrh reformy policie. Přes nesouhlas opozice prošel do druhého čtení a nyní nezbývá než doufat, že se z projednávání ve výborech nevrátí v mnohem méně použitelné podobě.

Ivan Langer se zatím osvědčil jako mistr návrhů. Třeba souborem opatření v boji proti korupci nebo návrhem reorganizace tajných služeb. Jeho nápady zatím neprošly sítem praxe, ale o reformě policie se dá říct, že by se v současné podobě osvědčila.

Langerův návrh šlechtí hlavně logická sevřenost a snaha zbavit policejní práci zbytečných činností. Pokud jde o to první – například policejní správy a oddělení budou finančně samostatnější, konečně by mohlo zmizet neustálé stěžování si na nedostatek financí. Nebo začne konečně fungovat taková samozřejmost, jako je vzájemné propojení policejních počítačových systémů. Langer také navrhuje, aby policie už nadále nesloužila soukromým subjektům – nazývá to odprivatizování policie. Policisté se nebudou zabývat prevencí na sportovních akcích, nebudou automaticky k ruce exekutorům a třeba k nehodám budou vyjíždět jen v případě zranění osob a velkých škod. Jinak jde podle Langra o spor mezi soukromými majiteli aut a soukromými pojišťovnami.

Reforma přinese úspory, sníží se počet policistů na stavy běžné v Evropě. Peníze na výplaty, které v rezortu spolknou 60 % rozpočtu, by se mohly vynaložit účelněji. Když to dobře dopadne – v cestě návrhu totiž stojí nejen poslanci, ale i mnoho policistů.

Dotace na topení

Až 60 tisíc korun mohou získat domácnosti, které se do konce roku vzdají svého starého čadícího kotle. „Cílem je, aby co nejvíce z 450 000 domácností, které dnes topí uhlím, mohlo přejít na modernější a ekologičtější způsob vytápění,“ říká k tomu ministr Martin Bursík. O dotaci tak mohou požádat ti, kteří se rozhodnou pro kotle na spalování biomasy, solární panely nebo tepelná čerpadla, a letos je pro ně určeno asi 150 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Podmínkou ovšem je kromě dostatečného zateplení domácnosti také rychlost: peníze totiž budou stačit odhadem asi na 3000 kotlů, a kdo zaváhá, nedostane nic. Že budou peníze i napřesrok, zatím státní úředníci nemohou s jistotou slíbit.

Stravenky platí dál

I po minulém týdnu nepřijde zdejších milion zaměstnanců o své pravidelné měsíční stravenky. A to i přesto, že premiér Mirek Topolánek (ODS) sliboval jejich rychlé zrušení. Rozhodl se k tomu po odvysílání reportáže České televize, která referovala o tom, že si největší stravenková firma v zemi za úplatu vylobbovala u lidí z okruhu premiérova poradce Marka Dalíka pokračující daňové zvýhodnění stravenek. Právě kvůli němu přitom stát tratí ročně na daních miliardu a čtvrt. I když to poslanci měli původně na programu jednání, nakonec minulé úterý o konci stravenek ani nehlasovali. Opozice se totiž postavila ostře proti a podařilo se jí hlasování zablokovat. ČSSD a komunisté naopak prosadili, že bude zřízena parlamentní vyšetřovací komise, jejímž hlavním cílem bude objasnit činnost lobbistických firem při schvalování reformy veřejných financí, která zvýhodnění stravenek loni v létě zachovala.

Protest slovenských novinářů

Svoboda projevu na Slovensku je vážně ohrožena. Vydavatelé a novináři proto sáhli k dramatickému protestu, když minulý týden ve čtvrtek vyšlo pět deníků se společnou titulní stranou, na níž byl text s názvem Sedm hříchů tiskového zákona. Zákon, jímž chce slovenská vláda vnutit novinám prakticky neomezené „právo na odpověď“, projednává parlament.

Podobný protest se na Slovensku odehrál už v roce 1995, když tehdejší vláda Vladimíra Mečiara chtěla s politickým záměrem prudce zvýšit daně vydavatelům tisku. Současná vláda Roberta Fica se chová vůči novinářům s opovržením a nenávistí, ti jí to oplácejí stejnou mincí. Proti návrhu tiskového zákona protestovala OBSE a mezinárodní novinářské organizace.

Schvalování zákona bude zkouškou slovenské demokracie. Někteří vládní poslanci naznačují, že se pokusí sporný paragraf o právu na odpověď alespoň zmírnit.

Tibetský Potěmkin

Čína do Tibetu po dvou týdnech opět vpustila zahraniční novináře. Dvacet šest Číňany vybraných reportérů se mělo v doprovodu státních úředníků na vlastní oči přesvědčit o tom, že v tibetské metropoli Lhasa zavládl klid. Jenže plán se nezdařil – několik desítek buddhistických mnichů minulý čtvrtek přerušilo řeč vládního vyslance křikem hesel odsuzujících útlak a nesvobodu.

Zpravodajové přinesli informace o vystrašených Tibeťanech bojících se mluvit. Nepokoje podle nich byly zřejmě ničivější a delší, než se dosud předpokládalo, podle reportéra listu Financial Times některé části Lhasy připomínají válečnou zónu. Poslední údaje čínské strany hovoří o 22 mrtvých, tibetský exil hlásí 140 obětí. Mezitím stoupá kritika Číny ze zahraničí – George Bush vyzval Peking k přímému jednání s dalajlamou a polský premiér Donald Tusk jako první významný státník ohlásil bojkot olympijských her. (Více na str. 34.)

Nové boje v Iráku

Irácká vláda čelí novému povstání. Během čtvrteční uzávěrky Respektu agentury psaly už o šedesáti až stech obětech bojů, které spolu především v jihoirácké Basře sváděly jednotky irácké armády a členové Mahdího armády – stoupenci radikálního šíitského klerika Muktady Sadra.

Nepokoje se postupně šířily i do Bagdádu a dalších iráckých měst. Sadr v únoru prodloužil klid zbraní, který svým bojovníkům nařídil již vloni – právě pacifikace Mahdiho armády byla jednou z hlavních příčin úbytku násilností v zemi. Zatím není jasné, jestli se teď povstalci řídí Sadrovými příkazy, nebo jestli nad nimi duchovní vůdce ztratil kontrolu. Irácká vláda minulou středu vydala třídenní ultimátum. Pokud během něj vzbouřenci nesloží zbraně, tak jim hrozí nemilosrdnými tresty. Ráznou reakci premiéra al-Málíkího pochválila americká vláda i armáda, která se již také zapojila do bojů.

Bratrství přes La Manche

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se netají svým obdivem k anglosaskému světu. Minulý týden poprvé ve své funkci navštívil Londýn a hned vyhlásil další ze svých ambiciózních cílů. „Chci nové francouzsko-britské bratrství,“ prohlásil.

Sarkozy britského premiéra Gordona Browna lákal k většímu zapojení do „srdce“ Evropské unie a zpět do Paříže si také přivezl jeden významný kontrakt – francouzské firmy ve Velké Británii postaví a zmodernizují několik jaderných elektráren. Na oplátku Sarkozy slíbil větší angažovanost Francie v zahraničních mírových misích, aktuálně především v Afghánistánu. Londýn teď rychle zapomíná na staré bonmoty bývalého prezidenta Jacquesa Chiraca, který říkával, že „nemůže věřit lidem, kteří mají tak hroznou kuchyni“. (O problematických vztazích mezi Sarkozyho Francií a Německem čtěte na str. 32).

Respekt

Trutnovská soudkyně Stanislava Suchánková svým osvobozujícím verdiktem nad skupinou Ztohoven prokázala zdravý rozum, když argumentovala, že montáž atomového hřibu nad Krkonošemi v pořadu České televize Panorama patrně nikoho nevyplašila. Naproti tomu zbabělí umělci se všemožně snažili soudu vyhnout a při přelíčení za sebe nechali mluvit právníky.

Despekt

Až do světových agentur se protlačila poslední iniciativa Národní strany. Šikovně se přiživila na globálním poprasku kolem protimuslimského filmu Rozvrat nizozemského politika Geerta Wilderse, když mu nabídla umístění na svých stránkách. Do budoucna není radno tuhle zatím marginální, xenofobní partaj, zastupovanou čerstvou doktorkou politologie Petrou Edelmannovou, příliš podceňovat.