Kam se andělé již nebojí vkročit

Na poměry evropské vědecké spolupráce nejsou dva miliony eur žádná ohromná částka. Mohly by však posunout naše vnímání reality úplně stejně jako miliardy, které utrácí Evropská laboratoř pro fyziku částic (CERN) v Ženevě. Letos uvede CERN do provozu velký hadronový urychlovač a jeho prvním úkolem bude pátrání po Higgsově bosonu, kterému se s trochou nadsázky přezdívá božská částice. Naopak ony dva miliony eur se vynaloží na hledání Boha samotného – nebo lépe řečeno na biologické důvody, proč tolik lidí věří v Boha nebo bohy a proč se vůbec oddávají náboženské víře.

Projekt nazvaný „Za kořeny náboženství“ je zatím největší vědeckou studií tohoto tématu. Odstartoval loni v září, poběží tři roky a zúčastní se ho badatelé ze čtrnácti univerzit a celé řady disciplín od psychologie po ekonomii. A to jde jen o poslední projev sílící tendence vědy strkat nos do božích záležitostí.

Náboženství si o biologické vysvětlení vysloveně říká. Jde o všudypřítomný fenomén – pro druh Homo sapiens dost možná i jeden z určujících –, ale také o fenomén záhadný. Na rozdíl od jazyka, který je rovněž pro příslušnost k lidskému rodu charakteristický, nemá žádné očividné výhody. Přesto na něj lidé vynakládají ohromné prostředky. A na rozdíl od jazyka se lidé o náboženství vášnivě přou. V chápání biologie jazyka ovšem věda dosáhla značného pokroku: kromě jiného již víme, kde se v…