Jarní vzpoury

Jan Skórzynski

(1954) je bývalým zástupcem šéfredaktora deníku Rzeczpospolita a autorem několika knih o dějinách polské demokratické opozice vůči komunismu a o hnutí Solidarita.

V Paříži, Západním Berlíně, Londýně a Římě se jaro 1968 neslo ve znamení studentských protestů proti válce ve Vietnamu. Rovněž ve Varšavě studenti protestovali, ale z jiných důvodů než jejich západní protějšky. Mladí Poláci nevyšli do varšavských ulic ze solidarity s Vietkongem, nýbrž aby hájili svobodu a kulturu své země před dusivou komunistickou vládou.

Namísto skandování Ho Či Minova jména vyvěsili mladí Poláci vlajky pod pomníkem Adama Mickiewicze, básníka devatenáctého století, jehož drama Tryzny, oslavující boj za svobodu, bylo krátce předtím označeno za podvratné a protisovětské a jeho adaptace ve varšavském Národním divadle zrušena.

Různě chápaná svoboda

To jsou jen některé z rozdílů mezi západoevropskými a východoevropskými studenty v dobách jarní vzpoury před čtyřiceti lety. Ačkoliv obě mladistvé revolty uskutečnila stejná generace a obě měly podobnou formu pouličních demonstrací a okupačních stávek, studentské rebelie na obou stranách železné opony charakterizovalo mnohem více odlišností než podobností.

Hlavní rozdíl samozřejmě spočíval v kontextu. Výchozí bod západních studentů – svoboda projevu a shromažďování, ideologický…