Netunelovat vědu

V našem akademickém ústavu, kde řada vědců pracuje na vývoji nových léčiv, se hodně mluví o ochraně duševního vlastnictví. Na pravidelném výjezdním semináři to letos dokonce bude jedním z hlavních bodů programu. Když jsem kolem revoluce koncem 80. let přišel jako student do akademie věd, nepamatuji se, že by mé kolegy příliš trápily otázky týkající se patentů, licencí a spolupráce s průmyslem vůbec. Fakt, že se jimi dnes spolu s vědeckými problémy vážně zabýváme, svědčí o změnách v české vědě. Ne že bychom byli v mezinárodním srovnání při přenášení vědeckých výsledků do praktického užití obzvlášť úspěšní, ale ledy se přece jen začínají lámat. Ostatně i náklady na letošní výjezdní seminář ústavu z nezanedbatelné části pokryjí licenční poplatky za používání našich patentů.

Přichází tak čas se zamyslet, jak v Česku správně skloubit základní výzkum s aplikacemi. Pohled do ciziny a stále více i k nám ukazuje dvě možné cesty. První je parazitická, kdy firmy najímají vědce k vykonávání více méně rutinních provozních úkonů a de facto tak tunelují veřejné prostředky na vědu. Představit si můžeme například farmaceutickou společnost, která sama vyvíjí lék, ale část chemických analýz si nechá udělat v akademickém prostředí. Sice třeba za úplatu, ale bez toho, že by vědci měli vliv na další vývoj léku a podíl na jeho případném komerčním úspěchu. Touto cestou bylo ve vědě běžné si přilepšovat zejména v hubených 90. letech.

Druhou cestou je zdravá částečná symbióza, ze které profitují obě strany. Základní výzkum získá více prostředků a inspiraci z praxe, uchovává si ale svobodu a nezávislost. Firmy se zase dostanou k novým výsledkům a technologiím přímo u zdroje a produkují konkurenceschopné výrobky. Příkladem může být nový lék, jehož návrh chemického složení a prvotní testování „ve zkumavce“ se provede v akademii věd či na univerzitě, zatímco drahé klinické zkoušky převezme farmaceutická firma; o výsledek se pak obě instituce podělí. Touto cestou se dnes snaží jít řada výzkumných pracovišť.

Připravovaná reforma vědy a výzkumu zdůrazňuje užší propojení základního výzkumu a praktických aplikací. Razí heslo „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze“ a naznačuje tak vyrovnaný vztah mezi akademickými a komerčními subjekty. Snad tedy dokáže diferencovat mezi dvěma výše naznačenými cestami a upřednostnit tu druhou.

Příští týden píše Jiří Suk