Právo podle Topolánka

Je to pech, propást takovou šanci. Přitom stačilo, aby premiér Mirek Topolánek vyjel do Spojených států o dva týdny později, a mohl tam kromě radaru a víz vyřídit s nájemníkem Bílého domu ještě jednu důležitou věc. Mohl mu pěkně do očí vysvětlit, že jeho země nemá právo kritizovat porušování lidských práv v Česku. Takhle to Topolánek vzkázal za oceán jen na dálku a není zcela jisté, že si to Bushova vláda vezme k srdci. Vydávání pravidelných zpráv o stavu lidských práv ve světě je totiž dlouholetá tradice a výsada amerického ministerstva zahraničí, a dokonce i Češi za to kdysi byli rádi, byť se v USA vězni mučili už tehdy.

Jenže časy se mění. Topolánkovu popudlivou reakci v duchu Kuby nebo Běloruska vyvolaly zmínky o šéfovi koaličních lidovců Jiřím Čunkovi ve zmíněné zprávě. Američané píší o jeho nedořešené úplatkářské aféře, a především o tom, jak ostudně coby vsetínský starosta vyhnal z města tamní Romy. „Stát, který mučí své zajatce, nemá právo Česko kritizovat,“ měl na to hodnocení říci Topolánek, a máme-li věřit anketám na zpravodajském serveru iDnes.cz, totéž si myslí zhruba 90 procent zdejší populace.

Média se pozastavila nad tím, jak ostře Topolánek zareagoval na chování vlády, s níž si při nedávné návštěvě tolik rozuměl. O to ale vůbec nejde. Podstatná je sama Topolánkova křeč: místo aby řešil, jestli naši kritici mají pravdu, nebo ne, řeší, jestli nás mají právo kritizovat. To je skutečně scestná optika: i kdyby ho neměli, co potom? Vymínit si za radar kromě víz také to, že napříště už o nás nebude ve zprávě ministerstva zahraničí ani řádka?

Američané však evidentně tohle své právo cítí, takže bude.

Užitečnější je tedy řešit obsah. A v tom se Američané docela trefili. Jak již dobře dokumentovala česká média, Čunkův příběh je skandální. Jako starosta Vsetína prodal romským rodinám s malými dětmi neobyvatelné domy ve vedlejším okrese, a aby si toho náhodou nevšimli, nechal je tam vyvézt násilím uprostřed noci. V bílé části populace se díky tomu stal populárním, získal křeslo v Senátu, šéfovství politické strany a nakonec i post vicepremiéra. Pak byl Čunek vyšetřován z korupce a případ byl zastaven jen na příkaz nejvyšší státní zástupkyně, která je ve vážném podezření, že rozhodla po nátlaku vládních politiků.

Znění americké výtky ukazuje, že autoři zprávy mají v Česku dobré informátory. Takže jaké štěstí, že tady stále ještě existuje vlivná země s dlouhou demokratickou tradicí, která se o české poměry zajímá a chce je změnit. Teď už zbývá jen se tady mezi sebou dohodnout, jak tu změnu provést.