Novinky

LABYRINT REVUE 21–22

Labyrint, 264 stran

„Rey mi řekl, že co se týká krize, stačí, aby člověk byl hodně citlivý vůči dojmům, a hned krize nastane, a že v současné době mám už jenom chudokrevnost a musím se opravdu dobře stravovat,“ poznamenal si Vincent van Gogh v lednu 1889. Krátce předtím si na Štědrý den v záchvatu nepříčetnosti uřízl kus levého ucha. U Gogha formy sebeprezentace nabývaly značně vyhrocených forem, nové dvojčíslo Labyrint Revue se nicméně zaměřuje i na mnohem klidnější polohy uměleckého autoportrétu, což je její ústřední téma. Rousseau, Casanova, Pěchouček, Houellebecq či Jackson, nádavkem k tomu ohlédnutí za výtvarnou přehlídkou documenta 12 či pohled na hikikomori, fenomén extrémního samotářství, jenž se v Japonsku projevuje totální izolací dospívajících chlapců od okolního světa.

KIRK MACNULTY: SVOBODNÉ ZEDNÁŘSTVÍ – SYMBOLY, TAJEMSTVÍ, VÝZNAM

Přeložila Rosana Murcott, Knižní klub, 320 stran

Bylo by zajímavé zjistit, co si svobodní zednáři po vydání knihy myslí o jejím autorovi. Na to, že je jejich bratrem, v ní totiž o dávných tajných rituálech prozrazuje možná až přespříliš.

OTOKAR FISCHER: POUTNÍK A PÍSEŇ

Mladá fronta, 145 stran

Více než Fischerovy básně asi do povědomí českých čtenářů vstoupily jeho překlady, zvláště ty dramatické, s nimi se setkal snad každý školák. Vedle Shakespeara, Molièra, Kleista nebo Corneille se tento mimořádně nadaný, pracovitý a všestranný muž dokázal vypořádat například i s Goethovým Faustem. Během svého poměrně krátkého života (1883–1938) se stihl stát profesorem, přednášet v Paříži i Štrasburku, intenzivně cestovat, vedle toho vždy psal i verše a vlastní divadelní hry, působil jako dramaturg v Národním divadle a mezi válkami byl úspěšným a vlivným šéfem jeho činohry. Těžko říct, v čem spočívala jeho nejsilnější stránka, každopádně široký záběr jeho zájmů a obvyklé škatulkování musely ve své době uškodit přijetí jeho původní tvorby, o jejíchž různorodých kvalitách se dnes můžeme přesvědčit: Tichá má ruka, steskem bílá,/ hladit nezná již./ Tys proto jen ji políbila,/ že samotu mou ctíš.

PAVEL HRADEČNÝ: DĚJINY ALBÁNIE

NLN, 720 stran

Po dějinách Indie, Číny, Dánska, Blízkého východu, Portugalska nebo Chorvatska teď Nakladatelství Lidové noviny přichází – vzhledem k aktuální situaci na Balkáně – s dobře načasovanou novinkou.