Volání divočiny
Zákaz obchodu se slonovinou odsouhlasili v roce 1989 signatáři Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Vloni úmluva CITES, k níž se dodnes připojilo 172 členských států, tento zákaz prodloužila o dalších devět let.
Na rušnou Grantovu třídu v San Francisku shlížejí z výšky dva draci; sedí na ozdobné bráně, jíž se vstupuje do zdejší čínské čtvrti. Zatímco dole se prodávají laciné suvenýry, na vršku příkrého kopce je vystřídá mnohem exotičtější zboží: starožitné figurky vyřezávané v japonském stylu necuke, sošky opic a kohoutů, jemné náušnice a náhrdelníky. Jsou vyrobené ze slonoviny. Jsou jich tu spousty. A neměly by tu být.
Zákaz obchodu se slonovinou odsouhlasili v roce 1989 signatáři Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Vloni úmluva CITES, k níž se dodnes připojilo 172 členských států, tento zákaz prodloužila o dalších devět let. Povolila přitom dva případy prodeje existujících zásob, z nichž se uskutečnil pouze jeden. Jenže při procházce čínskou čtvrtí lze usuzovat na to, že obchodu se přesto daří dobře. Chystaná zpráva vědců z britské neziskové organizace na ochranu zvířat Care for the Wild (Péče o divočinu) uvádí, že zhruba polovina slonoviny na tomto trhu pochází ze zvířat zabitých nelegálně. Další studie odhalují podobné případy i jinde na Západě.
Na vzkvétající obchod poukazuje rovněž prudký nárůst případů z posledních let, kdy došlo k zabavení slonoviny. Díky rostoucímu bohatství v Asii se zároveň zvyšují zisky z pytláctví. Ceny od roku 2004 vyskočily z 200 dolarů za kilogram na 850 až 900 dolarů. Objevuje se nový artikl: chcete-li,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu