Šloufova tajná služba
Ať se pod kamerami Savoye hovořilo o čemkoli, v tento okamžik je daleko důležitější to, co po schůzce obou mužů následovalo. Záběry soukromého setkání se přes policii a rozvědku dostaly do médií, aby posloužily neprůhledné mocenské hře.
Expert policejní sledovačky Jiří Dvořák dostal tu ránu přímo z televize. Právě když zabořený do fotelu ve svém obýváku sledoval zprávy, skočil na obrazovku skrytě natočený záznam schůzky politického lobbisty Miroslava Šloufa s prezidentským kancléřem Jiřím Weiglem v pražském hotelu Savoy. Policista Dvořák chvíli přemýšlel a pak vyťukal na telefonu číslo svého šéfa. „Ten film jsem v hotelu vyzvedl já,“ řekl mu, „a teď nevím, co se děje.“ Tak před třemi týdny odstartovalo jedno z největších a nejutajenějších vyšetřování v historii České republiky.
Hodní na Klause
Zveřejnění filmového záznamu schůzky Šlouf–Weigl neporazilo jen policistu Dvořáka; ministerský předseda Mirek Topolánek jej den poté nazval „neuvěřitelným zneužitím tajné služby v politickém boji“. Prozrazené setkání těchto dvou mužů totiž zamíchalo prezidentskou volbou a vneslo do ní podezření, že tým stávajícího prezidenta Klause kupuje hlasy poslanců opačného tábora.
„Případ sleduji, zajímám se o něj, vyšetřování pokračuje,“ vzkazuje nyní Topolánek ústy své tiskové mluvčí Jany Bartošové. Jeho zápal viditelně ochladl a s ním i možnost, že se od premiéra do budoucna o případu „neuvěřitelného zneužití“ dozvíme něco kloudného.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
