S průzkumy na dostizích

Ředitel jedné z nejvlivnějších agentur na trhu Factum Invenio Jan Herzmann obvinil konkurenci, že upravuje průzkumy veřejného mínění podle toho, co si přejí politické strany. A proto prý končí s mnohaletým zveřejňováním stranických preferencí. Herzmann nemá sice v rukávu žádný důkaz, ale obvinění přímo z nitra výzkumnické komunity je dráždivé: dá se průzkumům veřejného mínění ještě věřit? Navzdory zmatkům vše svědčí pro opatrné ano. Potíž je spíše v tom, jak Češi s informacemi sociologů pracují.

Dobrá otázka

Na oválný stůl střízlivě zařízené kanceláře míří oko kamery, ve vzduchu se houpe mikrofon. Odpovídat na novinářské dotazy, to je pro Jana Herzmanna denní chléb už osmnáct let – přesně tak dlouho se v Česku věnuje průzkumům stranické obliby. Jenže teď se tento vystudovaný matematik s pečlivě střiženým plnovousem, který se v létě pravidelně staví do čela vodáckého tábora na Lipně, rozhodl, že do téhle „špíny“ se už dál namáčet nebude. „Průzkumy se staly přímou součástí politického marketingu,“ říká Herzmann a dodává: „Poslední kapka byla, když v jednom šetření pro ČSSD vedl její kandidát Jan Švejnar a ve druhém pro občanské demokraty zase jejich čestný předseda Václav Klaus. Rozdíly mezi oběma dosáhly dvanácti procent.“

To je slovo do pranice. Jsme na stopě odhalení, které znevěrohodní všechny…