Někde se to sehnat musí

Rtuť na teploměru sahá vysoko nad nulu. Na sněhová děla nečinně vyrovnaná v řadě svítí zimní slunce. Jsme v libereckém Vesci a jen zčernalá sněhová krusta pokrývající kousek asfaltové silnice připomíná, že před pár dny se tady pod dohledem kamer proháněli nejlepší běžkaři z celé Evropy. Závod to byl opravdu nezapomenutelný: náklaďáky sem kvůli teplu musely více než týden vozit sníh z Jizerských hor. Nelíbilo se to místním, jimž auta zamořila vzduch v okolí, turistům, kterým ničila běžecké tratě, majitelům penzionů, jimž projížděla po loukách, ani závodníkům, jimž tahle atmosféra na výkonu nepřidala. Mezitím uplynuly dva týdny a nastal čas pro rekapitulaci. Co ta kardinální ostuda udělala s organizátory závodu? Neotřásla náhodou jejich plánem uspořádat na stejném místě za rok mistrovství světa?

Detaily mě nezajímají

„To byla ale akce,“ vzpomíná na vesecký závod se smíchem Jaroslav Honců, generální sekretář týmu organizátorů, kteří budou „největší sportovní událost Česka“ za rok zajišťovat. „Strašná obleva, trasy byly pokryté vrstvou bláta, do toho pršelo. Představte si tu hrůzu. Ale šli jsme do toho! Bylo jasné, že světový pohár musí ve Vesci proběhnout za každou cenu,“ říká sekretář hrdě.

Byl to právě on, kdo zorganizoval svážení sněhu z okolních hor, aby v areálu umístěném 460 metrů nad mořem bylo…