Dotknout se naděje
Žijeme opravdu v jednom světě. Přesně to diváka napadne při sledování nabídky festivalu, který na provázanost upozorňuje už svých názvem.
Žijeme opravdu v jednom světě. Přesně to diváka napadne při sledování nabídky festivalu, který na provázanost upozorňuje už svých názvem. Ještě nikdy nebyla planeta tak prostoupena vzájemnými vazbami jako dnes, kdy jsou kontinenty vzdálené už jenom na mapě. Německý chlapec, kterého na letním táboře šikanují ostatní děti, se dívá do objektivu a hledá za ním pomoc. Je přitom jedno, zda se touto cestou prostřednictvím filmařů obrací na rodiče, sousedy nebo diváky vzdálené tisíce kilometrů. Jeho problémy se skrz filmové plátno stanou našimi, tak jako například starosti jednoho malého afrického kmene.
I když je letošní ročník přehlídky Jeden svět dramaturgicky zaměřen především na problematiku bezpráví v totalitních režimech, byla by škoda nechat mezi politickými tématy nepovšimnutou linii dokumentárních snímků věnovaných právě dětem.
Být „jiný“
Tematická sekce Vlastní cestou nabízí hned několik příběhů, ve kterých mikrokosmos dětské duše otevírá cestu k ožehavým překážkám v mezilidských vztazích. Absolventský film dvojice studentů Vysoké filmové školy v Mnichově Protože je člověkem (Weil der Mensch ein Mensch ist, 2007) měl prý být původně ministudií toho, jak funguje demokratický systém. Prostředí dětského letního tábora se skutečně nabízí jako obraz „státu v malém“, záměr filmu se ale v průběhu jeho natáčení nečekaně zvrátil. Výsledkem bylo obnažení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu