Návrat do země vrahů
Když se 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee rozhodlo o „konečném řešení židovské otázky“, osud 11 milionů evropských Židů byl zpečetěn.
Když se 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee rozhodlo o „konečném řešení židovské otázky“, osud 11 milionů evropských Židů byl zpečetěn. Více než polovina z nich zahynula ve vyhlazovacích táborech a pro přeživší i zbytek diaspory se Německo stalo synonymem absolutního zla.
Jen nenapravitelný optimista by tváří v tvář hromadám opuštěného oblečení, vlasů, brýlí či dětských hraček po válce prohlásil, že tato země bude jednou platit za nejpřitažlivější evropskou destinaci pro židovské imigranty. Dnes ale žije v Německu třetí nejpočetnější židovská komunita v Evropě (200 000) a neustále roste. Právě podivuhodným fenoménem proměny strachu a nenávisti v koexistenci se zabývá kniha francouzského spisovatele a novináře Oliviera GuezeL´impossible retour (Nemožný návrat).
Nad troskami měst
Guezovo precizní pátrání po příčinách návratu do země vrahů jejich blízkých nebo předků začíná rokem 1945. Čtrnáct kapitol prošpikovaných osudy a výpověďmi svědků připomíná bájného ptáka fénixe zrozeného z vlastního popela. V knize to ilustrují dvě čísla: před nástupem Hitlera k moci žilo v Německu 600 000 Židů, po jeho porážce jich mezi ruinami třetí říše živořilo pouhých 14 000. V letech 1945–1948 se ale komunita rozšířila na 270 000 Židů, kteří sem zamířili z východní Evropy – zvláště z Polska, kde opět propukl silný antisemitismus.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu