0:00
0:00
Krátce1. 1. 20085 minut

Krátce

Komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf věnoval dvacet tisíc korun na stavbu pomníku Milady Horákové.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: ČSSD: Totalita nebyla totalitou - Autor: ČTK, www.ctk.cz Autor: ČTK
↓ INZERCE

ČSSD: Totalita nebyla totalitou

Nově zřízený Ústav pro studium totalitních režimů nezačal ani pracovat a už je tady návrh sedmapadesáti poslanců z ČSSD a KSČM na jeho zrušení zaslaný Ústavnímu soudu. Poslancům vadí, že zákon o zřízení ústavu „autoritativně označuje úsek československých dějin od února 1948 do prosince 1989 jako období komunistické totalitní moci“. Signatáři návrhu včetně špiček sociální demokracie, jako jsou třeba Jiří Paroubek,Lubomír Zaorálek či František Bublan, se domnívají, že „období bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci proměnlivé“. Zatímco padesátá léta byla podle nich skutečnou totalitou, v šedesátých letech se režim postupně demokratizoval a i po roce 1968 provedl „v oblasti sociálního řádu pozitivní opatření“, třeba „prohloubení praktického zrovnoprávnění žen v životě politickém, hospodářském a rodinném či upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu“. O střílení na hranicích či desítkách let vězení pro „nepřátele režimu“ v sedmdesátých a osmdesátých letech se už v poslaneckém návrhu nemluví.

Praktičtí lékaři chtějí vyšší poplatky

Těsně před zavedením poplatků za lékařské vyšetření se rozhořel spor mezi zubaři a praktickými lékaři. U zubařů může pacient od ledna zaplatit místo „běžných“ 30 korun 90 – v případě, že přijde na akutní ošetření a zubař ho nemá ve své kartotéce. Praktikům ale ministerstvo stejný postup nedovolilo. Ti se teď bouří a chtějí za akutní ošetření neregistrovaných pacientů vybírat stejně jako zubaři. Ministerstvo ale jejich požadavky odmítá.

Spor o náhrady církvi

Výše finanční náhrady církvím za ukradený majetek vzbudila rozpory mezi koaličními politiky. Částka 83 miliard, na které se stát s církvemi dohodl, totiž nemá být vyplacená hned, ale během šedesáti let. „Jednorázová náhrada by rozvrátila rozpočet,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek. Náhrada bude tedy vyplácena jako roční renta úročená 4,85 %. Za šedesát let tak stát církvím zaplatí 267 miliard. Úrok odvodilo ministerstvo financí podle toho, jak burza ohodnotila nedávnou emisi padesátiletých státních dluhopisů. „Je to prostě běžný splátkový kalendář. Jako kdyby si stát od církve teď na šedesát let půjčil 83 miliard,“ říká Kalousek.

Konečná částka se však nelíbí některým poslancům z ODS. Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová se domnívá, že by dokonce mohla dohodu mezi státem a církvemi zablokovat. „Výše té částky mě překvapila a nelíbí se mi,“ říká Němcová, která se účastnila jednání vládní komise s církvemi. „Nikdo mi tam ani pořádně nevysvětlil, jak se vlastně došlo k těm třiaosmdesáti miliardám,“ říká. „Je to normální účetní odhad nevráceného majetku, na kterém se shodli experti církve a státu,“ oponuje Kalousek.

Vláda bude plán odškodnění církví posuzovat v tomto roce, poté ho musí schválit parlament. Spolu s vyplácením náhrad má platit přechodné období dvaceti let, během nichž stát postupně přestane vyplácet církvím dnešní podporu, například na platy duchovních.

Švejnar zahajuje kampaň

V pátek odpoledne do Česka přiletěl Jan Švejnar s manželkou Kathy, dcerou Laurou a synem Danielem. Byť mají Švejnarovi na první týden pobytu naplánovaný (zatím blíže neupřesněný) soukromý program, lze příjezd prezidentského kandidáta symbolicky považovat za začátek jeho kampaně. Do volby prezidenta zbývá šest týdnů a Švejnar chce během nich objet velká města a více se představit Čechům, z nichž polovina ho podle průzkumů nezná. „Přesný program zveřejníme později,“ reaguje na žádost o podrobnosti Švejnarova mluvčí Klára Jírovcová-Pospíšilová. Klausův protivník by také rád navštívil poslance a senátory ODS. Ti se ale ještě nerozhodli, zda Švejnara přijmou.

Odsun poprvé v menšině

Poválečný odsun sudetských Němců považuje za spravedlivý stále méně občanů Česka. Jak vyplývá z průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění, před pěti lety vidělo poválečné vyhnání jako spravedlivé šedesát procent respondentů. Letos jejich počet poprvé klesl pod padesátiprocentní hranici na 48 procent. V posledních pěti letech také klesá počet těch, kteří si myslí, že by poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše měly platit i nadále. Ještě v březnu 2002 bylo jejich zastánců 67 procent, letos počet klesl na 52 procent. Podle historika a politologa Ondřeje Matějky ze sdružení Antikomplex, které se odsunem zabývá, je to známkou čím dál „důslednější reflexe tehdejších událostí, které měly drastický průběh a jejichž důsledky cítí regiony českého pohraničí dodnes“.

Respekt

Už 4,5 milionu lidí má v Česku připojení na internet. Podle statistiky NetMonitor se počet uživatelů za poslední rok zvýšil o desetinu díky rozšíření rychlého připojení a snížení cen. Za posledních pět let se ceny vysokorychlostního připojení snížily zhruba čtyřikrát. I přesto má Česko pořád co dohánět. Co do počtu vysokorychlostních přípojek je Česko podle serveru Point-Topic mezi vyspělými státy páté od konce.

Despekt

Komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf věnoval dvacet tisíc korun na stavbu pomníku Milady Horákové. Na první pohled to možná vypadá dobře. Jenže Horákovou nezabili jen zločinní jednotlivci či politická strana, zabila ji nenávistná ideologie, ke které se pan Ransdorf pořád hrdě hlásí. A dokud se jí nevzdá, bylo by lepší od něj podobné dary nebrat.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články