0:00
0:00
1. 1. 20086 minut

Je nutné přestavět motor

Máme za sebou opravdu horký rok a nesvědčí o tom jen údaje na teploměrech. Před několika lety pojem „globální změna klimatu“ nevyvolával téměř žádné emoce, ostatně veřejnost jej ani příliš neznala.

Autor: Respekt
Fotografie: Změna klimatu a její důsledky - Autor: Archiv Autor: Respekt
↓ INZERCE

Máme za sebou opravdu horký rok a nesvědčí o tom jen údaje na teploměrech. Před několika lety pojem „globální změna klimatu“ nevyvolával téměř žádné emoce, ostatně veřejnost jej ani příliš neznala. Dnes vládne titulním stranám světových deníků, které už nezpochybňují, že jde o vážný problém. Změnilo se také myšlení manažerů předních světových firem i politiků. V Česku se pak oteplování planety stalo předmětem sporů vedených někdy až na hranici vzájemné nenávisti. Co vlastně všechny ty posuny způsobilo?

Debata o klimatu se rozběhla už dávno. Pátrání po její minulosti nás může zavést například do Londýna na sklonku září 1988. Ke shromážděným britským vědcům tu mluví jistá energická žena, hovoří o skleníkových plynech, růstu teplot, obavách z neschopnosti přírody vyrovnat se s rychlými změnami a o nutnosti reagovat. Je to britská premiérka Margaret Thatcherová. Z mezinárodních politických jednání dobře znala obavy malých ostrovních států ohrožených vzestupem mořské hladiny a mohla se opřít i o poznatky přetřásané na specializovaných vědeckých konferencích – první se konala už v roce 1979.

Pod palbou kritiky

V témže roce, kdy se Thatcherová obracela k vědcům, vznikl Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Během své existence vydal celkem čtyři souhrnné zprávy, tu poslední v uplynulém roce. Každá z nich byla kvalitnější než předchozí,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články