Jak pomoci bezdomovcům?

I v zimních mrazech potkávám pravidelně při večerní cestě z práce bezdomovce, který přespává na lavičce. Nevypadá to, že by měl nějaké, že umrzne. Řekla jsem o bezdomovci místní policii, ale vlastně nevím, jestli se o něj policisté nějak postarali. Co má člověk v podobných případech dělat? Na koho se má obrátit?

Klára Procházková, Praha

Ptali jsme se Danuše Šupkové (Naděje), Vilmy Častové (Městská policie hl. m. Prahy) a Petra Homolky (Armáda spásy)

I když je každý člověk svobodný a sám rozhoduje o tom, jak a kde bude přespávat, je podle Danuše Šupkové správné v podobných případech zasáhnout. „Když je zima, může takové svobodné rozhodnutí skončit smrtí,“ říká. Upozornit na člověka přespávajícího v nočních mrazech městskou policii není podle Šupkové vyloženě trefa vedle, ale existují i jiné možnosti. Městští strážníci totiž nanejvýš mohou odvézt člověka bez přístřeší do některého ze středisek, jaká provozuje v českých městech třeba Naděje, Armáda spásy nebo Charita. „Ovšem jen tehdy, pokud bezdomovec nabízenou pomoc přijme. Jinak ho nelze k ničemu nutit,“ říká mluvčí pražské městské policie Vilma Častová.

Podle Šupkové je proto dobré dát se s člověkem bez přístřeší do řeči a upozornit ho na to, že může některé ze středisek sám navštívit. „U nás v Tusarově ulici můžeme lidem bez přístřeší nabídnout zdarma polévku, teplé oblečení, sprchu, návštěvu zdravotní sestry a také noclehárnu,“ říká Petr Homolka z Armády spásy. A pokud bezdomovec pomoc odmítá, stačí na něj upozornit terénního pracovníka některé z organizací (v případě Naděje na e-mail [email protected], v případě pražské Armády spásy na telefon 739 923 273). „Je potřeba jasně popsat, kde se takový člověk pohybuje a kde přespává,“ říká Homolka. „Streetworkeři za ním vyrazí, navážou s ním kontakt, zjistí, jak je na tom zdravotně, a když je to nutné, zavolají třeba sanitku.“

Ne všechny organizace, které v Česku pomáhají bezdomovcům, mají terénní pracovníky. Třeba Naděje má své streetworkery jenom v Praze, Jablonci nad Nisou a Mladé Boleslavi. Bývá ale zvykem, že si organizace navzájem vypomáhají. Například Dům Naděje Litoměřice, který provozuje azylový dům pro ženy, spolupracuje se streetworkerem litoměřické Charity.