Zahradil zahradníkem

Od čtvrtka konečně víme, že ODS je konstruktivní proevropská strana. Partaj, která ještě nedávno tvrdila, že evropská ústava je mrtvá, totiž po koaličním jednání o českém postoji k výše zmíněné smlouvě náhle ústy Jana Zahradila prohlašuje, že „jsou varianty, co dál. Zda třeba text přejmenovat, přepsat či vykrátit“. Ačkoli Topolánkův ústavní vyjednavač nepochybně nestojí o gratulaci Respektu, přesto bychom mu rádi potřásli pravicí: vítejte mezi Evropany, pane europoslanče. Přesně tohle je totiž standardní postoj velké části evropských politiků.

Představa, že se evropská ústava schválí v podobě, kterou v referendu odmítli Francouzi a Nizozemci, je stejně nerealistická jako sny ODS, že je potřeba sepsat zcela novou smlouvu. Dohoda na nutnosti pozměnit původní dokument je za dané situace východiskem, ke kterému se blíží celá unijní politická scéna, a je dobře, že se na tom dokázala shodnout i česká vládní koalice. Její dohoda je naformulována šikovně tak, aby vítězství mohli ohlásit proevropští zelení i protiintegrační ODS, to je ale jenom řečnický spor o to, zda je sklenice napůl plná nebo napůl prázdná. Což samo o sobě zní docela evropansky. Přesně takhle se unijní kompromisy domlouvají už dobře padesát let.