Dopisy

Komu vadí vyšší emise u starých aut?

Co je ekologičtější: nechat jezdit starým trabantem dědečka jednou týdně 5 km na nákup, nebo pro něj vyrobit (= prodat mu) nové auto, které produkuje emisí méně? A trabanta poslat do šrotu? (Konec chobotnice chudých, Respekt č. 8/07, diskuse na www.respekt.cz.)

Je snad naším cílem všechna stará auta zlikvidovat a nahradit je novými? Věřím, že automobilkám by se to líbilo, ale co životní prostředí – není to zbytečné plýtvání? Výroba nových aut je energeticky náročná (= produkuje emise), to se nepočítá?

Emise jsou přece přímo úměrné spotřebě – nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak proti nim bojovat, je započítat vysokou „ekologickou“ daň do ceny benzinu – kdo jezdí hodně, vyplatí se mu koupit nové, úspornější auto; kdo jezdí málo, u toho je ekologičtější provozovat staré auto…

Ondřej Bouda

Mrakodrap – mýtus o prosperitě

Článek Jaroslava Pašmika Mrakodrap v křeči (Respekt č. 7/07) znovu potvrzuje, že odbor památkové péče pražského magistrátu svoji úlohu neplní, identitu Prahy proti zásahům do její podstaty nebrání úředníci za tuto činnost placení, ale občanská sdružení, jejichž jedinou zbraní je možnost protestovat u soudů, městských a vládních úřadů nebo u pařížské centrály UNESCO.

Za příklad nezodpovědnosti této úřednické „péče“ může posloužit závazné rozhodnutí šéfa památkářů Jana Kněžínka, jímž se povoluje stavba mrakodrapu na Pankráci, aniž byla konzultována s odborníky z UNESCO. To je, podle mého názoru, tak hrubá profesionální chyba, jakou by žádná kultivovaná veřejnost netolerovala, neboť se lze opravdu obávat, že Praha bude ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO vyškrtnuta a její rychlé přeměně v „moderní“ město amerického

nebo čínského typu nebude stát nic v cestě.

Pro obchodní a podnikatelské kruhy představují mrakodrapy mýtus o prosperitě a bohatství, urbanistický a architektonický soubor světového významu, jaký představuje historická Praha, však nenávratně

znetvoří.

Vladimír Stránský, akademický architekt, Francie

Musíme poděkovat Putinovi

Není jistě bez zajímavosti, že proti raketové základně jsou hlavně komunisti, ať už pod hlavičkou KSČM, Komunistického svazu mládeže či pod titulem jiným (Hvězdná válka v Brdech, Respekt č. 7/07). Nebo podporovatelé myšlenek íránského, nacisticky smýšlejícího prezidenta Ahmadínežáda z muslimského světa (včetně organizací v České republice), ale to jistě není vše, co se k tomu dá říci. Proti radaru je i dost lidí, které znám a vážím si jich: chci však s nimi diskutovat, nikoli se s nimi překřikovat z druhé strany barikády.

Možná, že někteří z nich při bližším pohledu na politiku ruského prezidenta Vladimira Putina z poslední doby shledají, že základnu nepotřebujeme jen kvůli Íránu či Severní Koreji, ale dnes již – bohužel – i kvůli Rusku. „Musíme poděkovat prezidentu Putinovi, který se postaral nejen o velkou publicitu této konferenci, a to o větší, než jsme čekali. Jasně také vyložil, proč by se Severoatlantická aliance mělo rozšiřovat,“ řekl za potlesku a úsměvů desítek ministrů, poslanců a bezpečnostních expertů z celého světa český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově, v reakci na studenoválečnické, nenávistné výpady ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusko se pro nás znovu stává nebezpečím číslo jedna. A když tohle nyní podceníme, můžeme opět skončit ve sféře jeho vlivu. Pod tímto zorným úhlem je protest proti jedné americké základně směšný.

To už jsme zapomněli, čeho jsou ruští imperialisti schopni?

František Kostlán