Šťastná volba

V Česku se zřejmě udělují ceny za všechno, a navíc kdekomu, takže došlo k jejich nepříjemné devalvaci. Pozornost tak upadá a vyhlašování dalších cen téměř funguje jako nevyžádaný spam v elektronické poště. O to více je třeba přivítat, když se nějaké oceňování podaří. Nedávno se to stalo při udělování cen Ferdinanda Peroutky pro novináře a publicisty. Hlavní uznání si odnesl publicista a spisovatel Jiří Kovtun, druhé Jindřich Šídlo z Hospodářských novin a třetí Renata Kalenská z Lidových novin.

Takovému složení není co vytknout. Pan Kovtun vyčníval jak v poválečné, tak i exilové žurnalistice a jeho historické knihy patří k vrcholům v tomto oboru. Kolega Šídlo je zase příkladem polistopadového novináře, který si za mnohaletého působení v našem týdeníku a dnes v Hospodářských novinách vydobyl pozici respektovaného novináře a jeho každotýdenní sloupky svým humorem a postřehem jednoznačně ční nad ostatními.

Podobně si Renata Kalenská vydobyla pozici přední autorky rozhovorů. Tady snad jen drobná výtka: kdyby je vedla méně často s politiky, bylo by to nesporně příjemnější.

Jednu nevýhodu ale zdejší ceny pro novináře mají. Měly by být po americkém vzoru udělovány za konkrétní počin – článek, rozhovor či publikaci. Tak by byla motivace volby přehlednější a laureáti by nemuseli být každý rok jiní. V tak malé zemi se brzy jména vypotřebují.