Faustová vede Harvard
Harvard má poprvé ve své historii čítající 371 let v čele ženu a poprvé od roku 1672 člověka, který tuto školu sám neabsolvoval.
Harvard má poprvé ve své historii čítající 371 let v čele ženu a poprvé od roku 1672 člověka, který tuto školu sám neabsolvoval. Do rektorského úřadu byla jmenována Drew Faustová.
Ta zpráva je důležitá nejenom proto, že jde zřejmě o nejslavnější univerzitu na západní polokouli. Předchozí rektor Larry Summers (52) totiž rezignoval přesně před rokem, poté co neustál kampaň po svém neblahém proslovu z roku 2005: prohlásil tehdy, že „vlastní způsobilost“ (intrinsic aptitude) napomůže vysvětlit, proč je v přírodních vědách a matematice zastoupeno na vyšších akademických postech více mužů než žen. Summers marně skandál žehlil, nepomohlo mu ani, když založil dvě genderové komise vedené Drew Faustovou.
Právě doktorka Faustová (59) ho teď více než symbolicky střídá. (V mezidobí stál v čele univerzity Derek Bok, rektor v letech 1971–91.) Nová rektorka představuje Summersův protipól ve více směrech. Jednak ve svém zaměření – namísto ekonoma a bývalého ministra financí z Clintonovy vlády nastupuje historička zaměřená sociálně, zejména na otázky žen. A také ve svém přístupu – namísto polarizátora přichází, jak v médiích sdělují znalci prostředí, osobnost ceněná kvůli své znalosti lidí.
Drew Faustová působí na Harvardu až od roku 2001, předtím učila na Pensylvánské univerzitě americkou historii, zvláště se zaměřením na Jih (sama je rodačka z Virginie). Je autorkou knih o ženách v občanské válce či o intelektuálech a ideologii v Konfederaci.
Podle publikovaných názorů sice nemá zkušenost s řízením velké organizace, ale to prý bohatě vyváží její konsenzualita. Dosud byla děkankou nejmenší, původně ženské fakulty, zahrnující asi 80 pedagogů a 50 studentů v ročníku. Její roční rozpočet činí 17 milionů dolarů, což je jen 0,5 % ze 3 miliard pro celý Harvard. Přes tento zdánlivý handicap byla vybrána devítičlennou komisí zcela bez problémů.
Za zmínku přitom stojí fakt, že někteří z dalších nominovaných se kandidatury veřejně zřekli, což podle listu New York Times není vůbec běžné. Patřil k nim Thomas Cech, biochemik z Coloradské univerzity. Amy Gutmannová, rektorka Pensylvánské univerzity a též jedna z kandidátek, shrnula rozhodování následovně: „Složité instituce vyžadují rozumné vedení s vizí, která může inspirovat spolupráci ke změně. Faustová má potenciál být velmi úspěšnou rektorkou.“
Jmenováním Faustové se také mění poměry na špičkách tzv. Břečťanové ligy. V čele již čtyř z osmi nejprestižnějších amerických univerzit stojí ženy. Vedle zmíněného Harvardu a Pensylvánie sem patří Princeton a Brownova univerzita.
Není bez zajímavosti, že již nominaci prvního rektora Harvardu ovlivnila žena. V roce 1642, během návštěvy v Londýně, otcové právě založené školy lanařili Jana Amose Komenského. „Učitel národů“ však odmítl – podle jedné verze proto, že jeho manželka se bála plavby přes oceán, podle jiné proto, že ještě doufal ve zvrat mocenských poměrů v Evropě a návrat z exilu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].