Továrny na umění
Zatím se k ní hodí spíš ošuntělé kolo Davida Černého, které stojí v jejím vchodu, než stříbrné Audi TT Davida Kollera, které parkuje hned vedle.
Zatím se k ní hodí spíš ošuntělé kolo Davida Černého, které stojí v jejím vchodu, než stříbrné Audi TT Davida Kollera, které parkuje hned vedle. Brzy se to ale má změnit a polorozpadlá továrna na pražském Smíchově se promění v pohledný prostor zasvěcený současnému umění. „Tady bude sál pro 900 lidí, tady kavárna, bar, galerie…“ kreslí ve vzduchu své vize Černý během cesty promrzlou třípatrovou budovou, v níž donedávna přespávali bezdomovci.
Člověk má pocit, že zažívá déjà vu. Stejné vize měl totiž David Černý (1967) už před pár lety, když první návštěvníky provázel zrušeným uzenářstvím v Holešovicích. Tam jeho plány záhy vzaly za své a kvůli nedostatku peněz musel objekt opustit. Dnes v něm nesídlí chystané centrum současného umění MeetFactory, ale přestavuje se na mnohem lukrativnější areál s luxusními byty, garážemi, obchody a restaurací. „Přišly povodně, Igor Němec zatopil metro, magistrát očesal granty na živou kulturu a majitelka továrny se bála, že bychom tak neziskovou záležitost neufinancovali,“ vysvětluje o šest let starší Černý. Za okny duní vlaky přijíždějící na Smíchovské nádraží, z druhé strany se je snaží přehlušit auta vyjíždějící z tunelu Mrázovka.
Čtrnáct tun radiátorů
Na hukot vlaků si museli zvyknout i dělníci, kteří koncem 19. století válcovali na jiném konci Prahy plechy pro firmu Rudolfa Stabenowa. Provoz žižkovské továrny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu