Hvězdná válka v Brdech

Během existence samostatného státu Češi dosud s ničím podobným neměli tu čest. A nemyslíme jen fakt, že radar americké protiletadlové obrany, který chtějí Spojené státy postavit v oblasti středočeských Brd, na sebe strhává hněv Ruska. Tajemný stroj na ničení raket teď zaměstnává především místní lidi: je to přece jen něco jiného než stavba dálnice nebo montovny aut na poli za městem. Minulý týden přivezli politici a vojáci obyvatelům Brd, jichž se americké plány nejvíc týkají, první informace. Jak tedy bude radar vypadat a jak se bude žít v jeho blízkosti?

Neuvěřitelné věci

Na Marshallových ostrovech uprostřed Pacifiku je příjemných osmadvacet stupňů. Tamní internetové noviny referují na první straně o jmenování nového amerického velvyslance a v rubrice Ztráty o dámském slaměném klobouku se zelenou stuhou pohřešovaném na místní pláži. Obří radar, který se odtud chystá na cestu do Čech, není pro zdejší noviny téma – ten zajímá spíš média na opačné straně zeměkoule.

Uprostřed Evropy to taky vypadá na idylu, i když zimní: na brdské kopce opět padá sníh. Pod jedním z nich, Trokaveckou skálou, stojí starosta nedaleké stohlavé vesničky Trokavec Jan Neoral. Na obdivování zimy ale evidentně nemá náladu. „Bude to tady, je to jasné,“ říká tento čtyřiašedesátiletý šerif trampské osady s kovbojským přívěskem na krku. „Mám rád Ameriku, ale žádnej radar mi za plotem stavět nebudou.“ A po chvíli už smířlivěji dodává: „Dokud mi přesně nevysvětlej, co to vlastně je.“

Starostovi to zatím nikdo oficiálně neřekl, ale to, co ho zajímá, dnes stojí na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech, což je tichomořská republika s šedesáti tisíci obyvateli. Jde o americký radar velikosti šestipatrového činžáku určený pro vyhledávání balistických raket a navádění protiraket, který by měl být za několik let rozmontován a v roce 2011 dopraven do třináct tisíc kilometrů vzdálených brdských lesů. Američané ho chtějí přestěhovat blíž k zemím, z nichž podle nich hrozí nebezpečí, a zvýšit tím šanci na včasnější identifikaci střely, která míří na Ameriku či Evropu.

Obyvatelé Brd žijí vedle vojáků už osmdesát let, ale radar je něco nového. „Povídají se tu neuvěřitelné věci,“ říká starosta Hrádku u Rokycan Jaroslav Perlík. „Na internetu jsem se třeba dočetl, že radar bude napájen z podzemního atomového reaktoru,“ svěřuje se starosta Neoral.

Rozptýlit podobné obavy měla minulou středu schůze zastupitelů brdských obcí s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a důstojníky generálního štábu na zámku ve Spáleném Poříčí. Návštěva z Prahy místním oznámila, že radar by měl stát v jihozápadní části vojenského újezdu Brdy. Jestli bude ale radarová základna opravdu na trokaveckém kopci, úplně jisté není. „V úvahu připadá ještě jedno místo v tomto okruhu,“ vysvětluje generál Ivo Zbořil, který zastupuje ministerstvo obrany při jednáních s Američany. Ministr zahraničí ale ujistil starosty, že nikomu z místních nehrozí vystěhování.

A prozrazeny byly i další detaily. Základna s radarem ukrytým v kouli připomínající gigantický golfový míček má zabírat plochu 3×2,5 kilometru (včetně pětisetmetrového ochranného pásma) na území vojenského újezdu, které je „civilům“ už desetiletí stejně nepřístupné, takže pohyb obyvatel by neměl být omezován víc než dřív. Za plotem základny budou například operační sály a malá elektrárna na dieselový generátor jako záložní zdroj – radar o výkonu 170 kilowattů prý bude za normálních okolností napájen z běžné sítě. Distributor energie bude mimochodem jedním z mála českých podniků, které mají na přítomnosti základny vydělat: se zakázkami pro tuzemské stavební firmy – alespoň za plotem základny – se nepočítá.

Zda si Američané vybudují kasárna v uzavřeném vojenském prostoru, nebo si postaví či pronajmou domy mimo, je zatím ve hvězdách. Lidé z Brd se ale obávají, že jim budou jezdit po vesnici hummery či obrněné transportéry. „To nehrozí,“ slibuje generál Zbořil.

Na základně mají vládnout americké zákony, české jurisdikci bude podléhat americký voják nebo zaměstnanec základny, pokud bude mít volno nebo dovolenou. Místní jsou ale skeptičtí a ptají se: Budou Američané, kterých mají být na základně zhruba dvě stovky, plnit služební úkoly i mimo ni? A co když se přitom dopustí trestného činu? Na tyhle otázky je podle zástupců armády „předčasné odpovídat“. „Tohle byla jen první informační schůzka, další věci vyplynou z jednání s americkou stranou,“ říká Karel Kout z odboru komunikačních strategií ministerstva obrany.

Nic není perfektní

Spojené státy mají sice doma i po světě několik radarů protiraketové obrany (ty v zahraničí jsou v Grónsku, v Británii a Japonsku), ale kromě toho určeného pro Česko existují už pouze dva se srovnatelným dosahem (až 6700 kilometrů) a přesností zaměření cíle. První z nich ještě loni fungoval shodou okolností také na Marshallových ostrovech. Byl ale přesunut a tento měsíc bude „ukotven na plošině poblíž Aljašky“, píše v e-mailu Richard Lehner z Americké agentury pro protiraketovou obranu. Další – opět pohyblivý – radar je na letecké základně Šakiri na japonském ostrově Honšú.

Otázku, proč jsou radary na rozdíl od Česka zpravidla umístěny daleko od hustě obydlených oblastí, vyřizuje Lehner poukazem na to, že stroj v Japonsku je „blízko obyvatelstvu“. Nutno přiznat, že diskuse, zda potenciální nepřítel USA má na to, aby zničil v prvním úderu americké radarové systémy (a zda tedy není umístění strategického radaru riziko pro hustě obydlené oblasti západních a středních Čech, Prahu a Plzeň), brdské starosty příliš nezajímá. „Nás zajímají zdravotní rizika pro lidi v okolí. Jak je to se zářením?“ ptá se starosta Spáleného Poříčí Luboš Čížek. Zmíněnou teorii o jaderném reaktoru považuje ministr Schwarzenberg za „nesmysl“. Radar ale vydává záření. Generál Zbořil říká, že jeho účinek na vzdálenost 150 metrů je stejný, jako když člověk stojí „pět centimetrů od mikrovlnné trouby“. Ale především: radar bude po většinu času vypnutý – obsluha ho zapne jen při cvičeních nebo v případě ohrožení. Richard Lehner odkazuje na studii o vlivu protiraketových systémů na životní prostředí: podle ní má pozemní radar z Marshallových ostrovů „nulový vliv na zdraví a bezpečnost“.

„Stavba bude postavena podle evropských norem,“ dušovali se v Brdech ministr i generál. Nechme teď stranou, že vliv čím dál hustší sítě elektromagnetického záření je dnes předmětem sporů a normy v tomto směru jsou hodně gumové. Potíž je spíš v tom, že prosazení „evropské“ cesty není automatické. „Posuzování vlivu na životní prostředí (v rámci procesu zvaného EIA) není podle zákona povinné u staveb, které jsou prohlášeny jako nutné pro bezpečnost státu či vyplývající z mezinárodních závazků,“ říká právník Ekologického právního servisu z Tábora Pavel Doucha. Podle podobného klíče přišli loni zkrátka obyvatelé obcí nedaleko jihomoravského Slavkova, kde se nyní staví radar letecké obrany v rámci NATO. Stavební úřad zamítl žádost lidí, aby stavba prošla procesem EIA. Stěžovatelé podali žalobu ke Krajskému soudu v Brně, ale stavba i přesto před měsícem začala. „Pokud EIA neproběhne, občané se nikdy nedozvědí, jaký dopad na životní prostředí ten radar má,“ říká jejich právní zástupce Ivo Nejezchleb.

„Američané prostě deklarovali, že radar nebude mít negativní vliv na životní prostředí, a ministr to chtěl lidem říct,“ reaguje na námitky právníků mluvčí ministra zahraničí Zuzana Opletalová.

Vysvětlování bude do budoucna nutné, protože radikálnější starostové v opačném případě hrozí protesty. „Američani nemají rádi, když se jim lidi věší na plot. To radši jdou jinam,“ naznačuje jejich směr starosta Trokavce Jan Neoral.

Jeho dlouholetí oblíbenci už ale ustáli drsnější věci: třeba protesty před protiraketovým radarem v severoanglickém Fylingdales v roce 2002 nebo o rok starší průnik aktivistky Greenpeace Alice Leneyové na lodi Rainbow Warrior k atolu Kwajalein. „Konejšivý zvuk moře v laguně, jemný vánek v korunách palem a světla vyhledávače radaru přes celou oblohu. Jasně, nic není perfektní,“ napsala Leneyová do svého internetového diáře.

Její poznámka ale pro současnou českou realitu neplatí doslova. Aktivistka dorazila k atolu v době testů simulujících útok na USA. A jak už bylo řečeno: brdský radar by měl po většinu času klidně „spát“.

Jste pro, nebo proti umístění amerického radaru u nás? Zapojte se do diskuse na

www.respekt.cz

.

K tématu sledujte také duel na webu Respektu