Lahodné sousto
Památník národního písemnictví je jedna z mála dobrých věcí, která tu v české kultuře zbyla z komunistické éry. Teď je ale jeho existence ohrožena.
Památník národního písemnictví je jedna z mála dobrých věcí, která tu v české kultuře zbyla z komunistické éry. Teď je ale jeho existence ohrožena. Sedm milionů sbírkových předmětů v podobě rukopisů, knih, korespondence i výtvarných předmětů a nábytku se může podle černého scénáře utopit v kalných vodách zapomnění nově vytvořené instituce.
Zefektivnění transformací
Libuše Heczková je odborná asistentka ústavu české literatury a literární vědy na pražské filozofické fakultě. Právě dokončuje knihu o Elišce Krásnohorské a dalších kritičkách 19. století. „Většinu času jsem strávila na zámku ve Starých Hradech, památník zde má umístěnu část svého depozitu. Pročítala jsem korespondenci Krásnohorské, prohlédla si nábytek a seznámila se s její osobní knihovnou,“ popisuje zaníceně mladá badatelka. Snadná přístupnost fondů pod střechou jediné instituce by ale nejen pro ni propříště nemusela být samozřejmá.
V srpnu tohoto roku byla totiž ministerstvem kultury vytvořena osmnáctičlenná komise, která má rozhodnout o budoucnosti příspěvkových organizací. V programu má dvě kouzelná slůvka: „transformace“ a „zefektivnění“. Což jednoduše znamená, že chce jejich počet snížit. Dva měsíce nato už se objevily první obavy, že bude Památník národního písemnictví sloučen s Národním muzeem či Národní knihovnou a jeho unikátní fondy se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu