Platini a euroústava

Zvolení Michaela Platiniho předsedou evropské fotbalové federace trochu připomíná odmítnutí euroústavy. Bývalý skvělý záložník totiž zvítězil při hlasování nad svým rivalem Lennartem Johanssonem hlavně podporou menších evropských zemí a slibem, že budou mít větší šanci na účast v hlavních kolech evropských klubových soutěží.

Platiniho předchůdce byl ve funkci sedmnáct let a udělal z evropských soutěží opravdovou show. Už se v ní točí miliardy eur, za ty peníze dostáváme skvělou podívanou zejména při utkáních mužstev z velkých fotbalových zemí jako Anglie, Španělsko nebo Itálie. Při vší úctě k fanouškům českých klubů, ani jeden, byť sebedůležitější zápas tuzemského týmu jim nepřinese takový zážitek jako utkání bohatých evropských klubů.

Vracet se nazpět a doufat, že třeba zápas Liberec–Real Madrid bude zajímat někoho jiného než Liberecké a pár dalších zdejších fandů (ve Španělsku nikoho), je hloupost. Nekoupí ho žádné velké televizní kanály, nebude reklama, nebudou peníze. To ví i Platini. A taky ví, že žádný zvrat vývoje k národnímu pojetí klubového fotbalu už neprosadí.