Německo nechce být největší slon

Andreas Maurer se narodil roku 1965 v Koblenci. Vystudoval politologii, evropské právo, sociologii a sociální psychologii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Bruggách. Je autorem četných vědeckých prací na téma evropských institucí, byl poradcem na mezivládních konferencích, které vypracovaly smlouvy z Amsterodamu a Evropskou ústavu. Od roku 2003 vede pracovní skupinu EU v berlínské Nadaci věda a politika, což je nejdůležitější německý think tank pro zahraniční politiku. Andreas Maurer je ženatý a má dvě děti.

Už delší dobu nás média a občas i politici přesvědčují o tom, že Evropská unie je v krizi: ústava neprošla, směrnice se schvalují strašně pomalu, Unie se neshodne na společné energetické politice. Má to všechno nějaký společný důvod?

Existují tři základní problémy, které ovlivňují fungování celé Unie. Tak za prvé: pravidla rozhodování byla nastavena pro šest až devět států. Už dřív bylo složité dospět ke společným rozhodnutím, teď je to ještě těžší. Není to ale vina nových členských států. Ty se v Radě ministrů chovají velmi konstruktivně a tvrdit, že brání účinnému rozhodování, je hloupost. Naopak: jsou to spíš větší státy, které využívají rozšíření EU k tomu, aby vystupovaly konfrontačně. Dnes jsou to především Německo a Velká Británie, kdo rozhodnutí častěji než dřív blokuje.

Čím to je?

Souvisí to s druhou…