Dopisy

Opravovat by se měly nejen památky

Poutní komplex v Mariánských Radčicích (Služba na staveništi boha, Respekt č. 4/07) je nepochybně barokním architektonickým skvostem. Jezdím sem už dlouhá léta – učaroval mi zdejší genius loci vytvořený z působivých uměleckých kvalit stavby ve spojení s narušenou okolní krajinou „na konci světa“.

Nelze ovšem souhlasit s některými prezentovanými výroky. Současný tristní stav střech ambitu, kaplí i unikátních maleb není dědictvím komunismu, nýbrž neodpovědné polistopadové správy oseckého kláštera. Právě v té době tehdejší správci zanedbali opravy střech i maleb loretánské litanie v ambitech a zároveň nedostatečně zabezpečili kostel i faru před řáděním zlodějů. Naopak: v době „zlé“ normalizace dostal kostel s ambity kompletní vnější omítky a vnitřní výmalbu, o areál bylo velmi dobře pečováno a stal se i záchranou pro mnohé pískovcové plastiky z okolních obcí, které musely ustoupit těžbě uhlí.

Novému faráři přeji, aby úspěšně pokračoval v obnově jak hmotné, tak duchovní. Nevím ovšem, zda si vystačí se žehráním na přetrvávající komunismus v myslích lidí a na jejich konzumeristické chování. Lidé jdou sice mnohdy za pozlátkem a povrchností, ale také dokážou vycítit hlubší a opravdovou duchovní nabídku. To by si měl především uvědomit, aby se neopravovaly jen památky, ale také mezilidské vztahy a naděje v srdcích v intencích křesťanské zvěsti.

Mgr. Martin Šístek, Teplice

Nechme fakultám právo vybrat si

S mnohými názory pana Petra Matějů (rozhovor Hned jak se vrátím z Antarktidy v Respektu č. 4/07) na reformu českého vysokého školství souhlasím, mnohé mně však naopak znějí dosti podivně: nekritický obdiv k australskému způsobu financování vysokých škol, představa vysoké školy jen jako firmy snažící se o co největší zisk a učící studenty, jak co nejvyšších zisků dosáhnout atd. Nejvíc mne ale překvapuje, že nositel jednoho z 25 nejlepších mozků světa – jak v rozhovoru sám sebe pan Matějů označuje – uvádí své názory velmi jednostranně, bez reflektování názorů jiných.

Je například velmi snadné označit neochotu fakult zapojit se do způsobu přijímacího řízení pomocí zdánlivě spasitelných testů firmy SCIO na studijní předpoklady jako snahu nechat si prostor pro manipulaci s výsledky, tedy pro protekci a korupci. Mělo by se ale také říci, že „klasické“ přijímací řízení mnohých škol (bohužel ne všech) testuje kromě znalostí také vhodnost uchazeče k danému oboru, a především hlubší zájem o něj, mnohé také (ale ne výhradně) testují nezbytné základní obecné studijní předpoklady, ať už formou separátního testu či začleněním vhodných otázek z oboru.

Vždy mě udivovali maturanti prohlašující, že se zároveň hlásí na biologii, práva, psychologii a ekonomii. Při testech studijních předpokladů jako jediné formě přijímacího řízení se tito studenti bez motivace k oboru stanou na českých vysokých školách normou. Nechme jednotlivým fakultám právo vybrat si studenty podle jejich uvážení – mnohé vyžadují, aby student měl o vybraný obor opravdový zájem – a to je dobře! Ty, které si své studenty vyberou nemoudře, na to samy doplatí (a s nimi i celá společnost).

Lukáš Kratochvíl, Praha 5

Osobně mám obavu

Pokud bych měl odpovědět na otázku, zda jíst, či nejíst maso klonovaných zvířat (debata k článku Klony na talíři, Respekt č. 3/07), osobně mám obavu z toho, že nějaký ten klon se nepovede – zkrátka že výsledkem klonovacího procesu nebude 100procentní kopie, ale něco geneticky pozměněného. Žádná technologie není úplně spolehlivá, krom toho technologická zařízení ovládají lidé a ti jsou často líní dodržovat i základní bezpečnostní opatření… Jinými slovy: mám obavu z genetických manipulací, ať už záměrných či učiněných omylem – tady lze opravdu těžko odhadnout všechny důsledky, které to může mít.

Ondřej Bouda