Západ už není
Tereza Brdečková (1957) je spisovatelka, filmová kritička, novinářka, překladatelka a scenáristka.
![Astronaut](https://i.respekt.cz/www.respekt.cz/images/astronaut.png?width=640&height=1500&fit=crop)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/4a4d220f-e9d8-4c00-871f-f605c2017a8a.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/346d208b-db3f-4735-8aae-a35cff633dcb.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Tereza Brdečková
(1957) je spisovatelka, filmová kritička, novinářka, překladatelka a scenáristka. Je autorkou povídek Listy Markétě (1996) a románů Šahrazád a král (2000) a Učitel dějepisu (2004). Její zatím poslední kniha nese název Slepé mapy. Je autorkou scénáře k filmu Zrcadla pro Valdštejna, Toyen, Muž a stín.
Poprvé jsem byla ve Francii v polovině 70. let a největší šok mi tam způsobila hromada batohů v nádražní hale na bretaňském pobřeží. Studenti tehdy cestovali vlakem. Všude jsme prostě odhodili krosnu doprostřed nádraží, šli si prohlédnout město a večer ji tam zase našli. Auta Francouzi někdy nechávali otevřená i s klíčkem v zapalování pro případ, že by někdo potřeboval popojet. V mém socialistickém ráji byl sice tehdy na každém rohu policajt, ale krosna by tam nevydržela na místě ani deset minut, o autě nemluvě.
O pár let později se doba změnila. Francouzi auta zamykali a pro jistotu z nich vyndávali i autorádia. Ale na to jsem příliš nemyslela, protože se mi to „nehodilo do programu“. Jako mnoho našinců jsem si chtěla uchovat důležitou víru v Západ, v otevřenou a přitom solidní společnost. Zdálo se nám, že občanská svoboda s sebou automaticky a navždy nese bezpečí a vzájemnou důvěru. Je to trapné, ale ještě v osmdesátých letech jsem tak trochu věřila, že lidé na Západě nemají ani rýmu. Srdce si nedalo radit, zvláště při pohledu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu