Průlom v genetice

Klonovaný zárodek makaka překvapil svět, vzápětí však byl zastíněn ještě důležitějším objevem, který naznačuje změnu kurzu: cesta k novým metodám léčby vůbec nemusí vést přes pokusy s embryi. Tvůrce ovce Dolly, britský vědec Ian Wilmut, už dokonce oznámil, že s výzkumem terapeutického klonování končí.

V polovině listopadu obletěla svět zpráva o zajímavém úspěchu, který se podařil týmu vědců pod vedením amerického embryologa Shoukhrata Mitalipova. Členové týmu vytvořili klonovaný zárodek makaka a získali z něj embryonální kmenové buňky. Podařilo se jim to navzdory přesvědčení některých odborníků, že klonovat primáty je nemožné.

Terapeutickému klonování, metodě, s jejíž pomocí bychom v budoucnu mohli vytvářet náhradní tkáně a orgány „na míru“ konkrétnímu pacientovi, se tím otevřela nová perspektiva; co lze uskutečnit u makaka, by mohlo fungovat i u člověka.

Jenže hned vzápětí osud znovu zamíchal kartami a rozdal je poněkud jinak. Japonští a američtí vědci publikovali objev, který nastoluje otázku: budeme terapeutické klonování vůbec potřebovat?

Galerie hrůzy

Klonování primátů mělo nadějný start. V roce 1997 oznámil americký biolog Don Wolf, že se v jeho laboratoři narodily dva klony makaka rhesus. Mláďata Neti a Ditto ovšem přišla na svět jinou metodou než o rok dříve slavná ovce Dolly: narodila se ze zárodků,…