Ministr Gandalovič v černém lese

Nejde jen o osm miliard v banku – ten byznys se dotýká národního bohatství a míst, která všichni milujeme. Lesy České republiky právě ukončily výběr vítězů v soutěži o prodej dřeva za osm miliard korun. Ještě neoschl inkoust na jmenovacích dekretech a už se ozvali poražení: sedmdesát procent verdiktů bylo napadeno a bude se jimi zabývat antimonopolní úřad. Je jasné, že druhý nejbohatší státní podnik tuzemska se potácí v problémech. Co jasné není, je otázka, zda je schopen je vyřešit tou pro veřejnost nejvýhodnější cestou. Ukázkou může být osud reformy českého obchodování se dřevem, které státní kase přináší každoročně třímiliardovou ztrátu a jemuž zahraniční odborníci přezdívají „největší tunel ve střední Evropě“. Ministr zemědělství Petr Gandalovič letos na jaře započal v Lesích ČR velké změny, ale stejně velký je protiútok těžařské lobby, která na systému prodeje dřeva vydělává už patnáct let obrovské peníze. Teď se zdá, že se slávou ohlášené reformy jsou v troskách.

To nás zaujalo

Když v únoru nastoupilo nové vedení podniku Lesy ČR, představil ministr Gandalovič své muže jako zásadní reformátory. Provětrat vzduch v podniku bylo podle něj po patnácti letech neprůhledného a ztrátového hospodaření opravdu nutné. „Management převzal firmu v zuboženém stavu. Neexistovaly smluvní vztahy pro pokrytí výroby, nové vedení zdědilo smlouvy unikátně výhodné pro těžební firmy a velmi nevýhodné pro stát,“ stojí v analýze podniku a tato slova podepisují i politici. Situace byla opravdu strašidelná. Vedení podniku mělo na stole smlouvy s těžebními firmami, které vyhrály v soutěži vyhlášené v roce 2004 za ministra zemědělství Jaroslava Palase. Jenže ty smlouvy zpochybnil antimonopolní úřad jako protizákonné, v roce 2005 proběhla další soutěž pod taktovkou ministra zemědělství Jana Mládka. Smlouvy Mládkových vítězů nebylo možné podepsat, protože Palasovi favorité podali žaloby k soudu a nikdo nevěděl, které smlouvy platí. A všechny smlouvy byly podepsány na způsob prodeje, na kterém stát tratil. „Je to nepřehledná a neřešitelná situace,“ tvrdil tehdy Gandalovič.

V květnu předstoupilo nové vedení Lesů ČR před poslance a lesnické experty. Představilo tříletý plán na záchranu podniku a podmínky nové soutěže o prodej dřeva. To druhé bylo klíčovou záležitostí pro hospodaření podniku. Zjednodušeně řečeno, Lesy ČR prodávaly patnáct let dřevo neprůhledným způsobem v netříděném stavu (odborně zvaném „na pni“) – asi jako kdyby uzenáři prodávali v jedné štangli všechny druhy salámu od nejhoršího po nejkvalitnější. Tento způsob podle výpočtu nového vedení přinášel státu ročně třímiliardovou ztrátu, přesně řečeno, tyto peníze vydělávaly na úkor státu soukromé těžební firmy. „Nemůžu vyloučit korupci politiků, obchod se dřevem ovládalo pár vlivných firem, ale důkazy samozřejmě nemám,“ odpovídá dnešní pověřený šéf Lesů ČR Vladimír Dolejský na otázku, jak je možné, že tak viditelně nevýhodný systém tak dlouho bez potíží fungoval.

Nový management se inspiroval v Bavorsku a Rakousku a navrhl nový způsob prodeje dřeva – roztříděného do jednotlivých sort a připraveného na odvozním místě. Pro ilustraci pár čísel. Do letošního roku se podle oficiálních statistik Lesů ČR prodávalo 96 % tuzemského dřeva „na pni“ za čtyři sta korun na kubík. Zbývající čtyři procenta se nabízela „na odvozním místě“ a prodávala se za dva a půl tisíce korun za kubík, šestkrát dráž. „Při razantní změně způsobu prodeje narostou zisky podniku o miliardy,“ tvrdil reformní – a dnes už bývalý – ředitel podniku Jiří Holický.

Argumentem byl i fakt, že v dřevařských velmocích jako Německo, Rakousko, Finsko nebo Švédsko se prodává výhradně roztříděné dřevo. „Ve všech těchto zemích navíc prodávají lesní podniky dřevo samy, Lesy ČR je však musí prodávat přes prostředníka.“ upozorňuje na jiný problém Holického náměstek a dnes pověřený šéf Dolejský. Veškerá produkce státního dřeva se v Česku dodnes prodává přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost. Nejde snad ani tak o to, že stát tak zbytečně utratí na bonusech a maržích pro společnost dvě stovky milionů korun. Důležitější je, že smlouvy, které má stát se společností podepsané na dobu neurčitou, podporují ztrátový prodej dřeva „na pni“.

Za plány tuzemských reformátorů stál zpočátku nejen ministr Gandalovič, ale vlivní poslanci ze zemědělského výboru a podvýboru pro lesní hospodářství. „Plány nového vedení Lesů jsou slibné,“ říkal v květnu třeba šéf poslaneckého zemědělského výboru Jiří Papež (ODS). Poslanci také oceňovali, že vedení podniku nebere lesy jen jako zboží. „Strategická hodnota lesa prudce stoupá,“ píše se ve studii reformátorů. „Význam lesů pro přírodu a společnost je obrovský. Ochrana půdy, vzduchu, ale i třeba rekreační účely zvedají hodnotu tuzemského státního lesa někam k jednomu bilionu korun. Uplynulá léta prokázala, že způsob těžby dřeva nezaručuje jeho obnovu, lesy jsou prostě devastovány a jejich hodnota klesá,“ tvrdili reformátoři. „To náš výbor zaujalo,“ říká Papež.

Všechno je jinak

Jenže pak se plány reformního vedení nějak zadrhly. Ministr Gandalovič podepsal v červenci s těžaři memorandum: ve výběrovém řízení na těžbu a prodej dřeva na další tři roky se uplatní prodělečný a výdělečný způsob prodeje dřeva přesně napůl. Tím, zjednodušeně řečeno, ministr způli podpořil tunel kritizovaný jím dosazeným vedením Lesů ČR. A nejen on. Jako „rozumný kompromis“ memorandum vykládají politici, těžaři i někteří experti. Proč? Vždyť všichni mají k dispozici čísla, která prokazují, že prodej zpracovaného dříví je výhodnější než prodej stromů nastojato.

„Debata o tom, zda je výhodnější prodej na pni, nebo na odvozním místě, je starší než my dva dohromady,“ říká ministr Gandalovič. „Je pravda, že čísla vedení lesů svědčila pro ten druhý způsob, jenže já měl k dispozici i statistiky expertů, které nebyly tak jednoznačné.“ Statistikami ministr myslí čísla odborníků z pražské lesnické fakulty, jimž vyšlo, že prodej „na pni“ nepřináší státní kase ztrátu tří, ale „jen“ jedné a půl miliardy ročně. Nicméně i to je přece dost velká suma na to, aby stát měl zájem ji zachránit. „Nejde jen o tyto peníze,“ vysvětluje ministr. „Součástí memoranda je řada dohod. Třeba to, že končí soudní spory o Palasovo a Mládkovo dědictví. Tam šlo o šestnáct miliard v zakázkách. Těžařské firmy slíbily, že už se soudit nebudou, a my jim slíbili, že vyhlásíme průhledné, antimonopolním úřadem průběžně sledované výběrové řízení na prodej. Už jsem se nechtěl dohadovat. Prodej na pni byl v minulosti jednoznačně špatný, ale za to mohlo spíš totálně nepřehledné určování ceny. Součástí memoranda je dohoda o přesnějším určení ceny. Za dva roky oba způsoby prodeje vyhodnotíme a budeme jasně vidět, který je výhodnější.“

Zní to rozumně. Ale proč ve všech dřevařských velmocích neuvažují obchodníci podobně a bez velkých experimentů prostě prodávají roztříděné dříví na odvozním místě? A proč s touto volbou neváhají ani tuzemští soukromí nebo obecní majitelé lesů? Memorandum ze všeho nejvíc dokazuje, jak obrovský vliv tady za uplynulých patnáct let získaly dřevařské firmy obchodující se státem. Ztrátový způsob prodeje vymyslelo několik lidí, kteří za těch patnáct let ovládali jak podnik Lesy ČR, tak soukromé firmy, které se dřevem obchodují, a nakonec i významná místa na ministerstvu zemědělství. Nemnozí kritici sice mluvili o možné korupci, o klientelistických dohodách, ale za prodejem „na pni“ stáli všichni minulí ministři zemědělství, poslanci zemědělského výboru i majitel firmy, přes kterou stát „své“ dřevo prodává. „Nechci to soudit. Ať to bylo jakkoli, dnes musíme jít dál. Vše, co se dělo kolem Lesů, se nedá jen tak zastavit. Omezit vliv těžařů, překopat všechny smlouvy je běh na dlouhou trať,“ říká už citovaný poslanec Papež. „Taky jsem si myslel, že reformy půjdou prosadit jednodušeji, vždyť čísla jsou výmluvná. Ale pak mi lidé pohybující se kolem obchodu se dřevem vysvětlili, že věci nejsou tak jednoduché,“ vysvětluje předseda podvýboru pro lesní hospodářství Daniel Petruška.„Popsali mi třeba, jak je těžba spojena s nábytkářským průmyslem, celulózkami a jak jsou ty firmy závislé na dodávce dřeva, což jim stát nezaručí.“

Petruškovy pochyby vyznává i ministr Gandalovič. „Problém reformy Lesů je v tom, že nevěřím, že státní lesy budou umět dříví prodávat,“ říká. „Mají na to dost schopných lidí? A co když špatně nasazenými a prakticky monopolními cenami zkomplikují státní lesy prodej malým soukromým prodejcům?“ Laik samozřejmě odpověď nezná, ale jeden z Gandalovičem jmenovaných odborníků ji nabízí. „Vysvětlil jsem to politikům už dvakrát a klidně to kolečko zopakuju. Jsme připraveni, máme dost lidí, kteří to umí, a víme, jak prodávat beze škod,“ říká pověřený ředitel Lesů ČR Dolejský. „Podívejte,“ odpovídá na ta slova ministr Gandalovič, „já nebudu tu debatu řešit přes média.“