Mitchellova skrytá hravost

Po několika stránkách románu by čtenář neznalý předchozích knih Davida Mitchella (1969) mohl snadno nabýt dojmu, že se jedná o autorovu prvotinu a že tu Mitchell jako mnozí před ním prostě jen využívá své zkušenosti z doby dospívání. Začátek osmdesátých let, válka o Falklandy, první osobní počítače a zkušenosti chlapce vyrůstajícího na vesnici v thatcherovské Británii. To jsou základní, autobiograficky inspirované ingredience, z nichž Mitchell tvoří svůj příběh. Jenže je to už autorův čtvrtý román, přičemž tři předchozí byly právem kritikou vynášeny pro svou invenci a výbornou stylistiku.

Novinku bychom tedy vzhledem k její látce a způsobu, kterým ji autor zpracovává, mohli označit za Mitchellův opožděný románový debut. Debut, který si musel počkat, aby dozrál.

Žádná pastorální idylka

Mitchell napsal řadu velmi dobrých a často značně experimentálních knih. Tou nejnovější jako by chtěl uspokojit ty britské kritiky, kteří si neustále stěžují, že mladí spisovatelé píší příběhy vzdálené britské realitě a raději se utíkají k historickému románu nebo esejistice.

Třináct měsíců je na první pohled klasický román. Jeho vypravěč a protagonista Jason nám předkládá rok svého života ve vesničce Black Swan Green (stejný název nese i anglický originál knihy) a nabízí přesvědčivý, nadmíru čtivý pohled na britskou realitu počátku osmdesátých let. Kromě…