0:00
0:00
Blogy23. 11. 20073 minuty

Jde to i po Indošovi. Levněji

Nechvalně proslulá akce Internet do škol (INDOŠ) je již minulostí.

Astronaut

Nechvalně proslulá akce Internet do škol (INDOŠ) je již minulostí. Nedávno zmizel i její snad poslední relikt, internetové připojení od firmy Telefónica O₂ placené ministerstvem školství. A přes určitou počáteční bezradnost se ukázalo, že to jde vyřešit lépe a levněji.

Projekt někdejšího ministra školství Eduarda Zemana byl kritizován již před svým vznikem. Podivné okolnosti soutěže na generálního dodavatele, ale především celková koncepce projektu (centrální řešení, mizivé zohlednění místních podmínek apod.) vzbuzovaly zcela oprávněně pochybnosti o jeho smyslu.

↓ INZERCE

Realizované řešení ve stylu „za hodně peněz málo muziky“, spojené navíc s velmi striktními podmínkami pro školy (včetně nutnosti schvalování veškerého softwaru nedodaného generálním dodavatelem), obraz Indoše dále zhoršilo. Poslední kapkou bylo zjištění NKÚ, že při realizaci projektu došlo k chybám, při kterých se utratilo zbytečně přinejmenším 884 milionů Kč.

Součástí Indoše bylo i internetové připojení (přesněji řečeno připojení do sítě Indoše, který teprve byl připojen k plnohodnotnému internetu). Toto připojení (zajišťované společností Český Telecom, dnes Telefónica O2) bylo pomalé (v původní verzi pro většinu škol jen 64 Kb/s, později i více) a velice drahé.

Od roku 2007 už ministerstvo školství toto připojení nehradí. Školy musely začít hledat jiné řešení.

Sice zpočátku zavládlo vcelku slušné zděšení, ovšem ve většině případů naprosto zbytečně. Jediný problém je v tom, že už se na placení nepodílí ministerstvo. Zřídit připojení o dostatečné rychlosti i kvalitě je vcelku hračka, a to nepříliš drahá.

V první řadě tu existuje akademická síť CESNET2. Poskytuje internetové připojení o vysoké rychlosti (minimum je 8 Mb/s) a kvalitě za velmi rozumné ceny (od 3000 Kč/měs.). Pro větší školy je takové připojení ideální a mnohé už ho dávno využívají. Pro ty menší je to ale zbytečný luxus.

Kromě klasického komerčního připojení (leckde si lze vybrat i z více různých způsobů připojení), kde cena za rychlost okolo 1 Mb/s (což je rozumný základ pro malé školy) se pohybuje v pásmu 500–1000 Kč/měsíc, lze ovšem zvolit ještě úplně jiné řešení.

V mnoha městech a vesnicích totiž fungují sítě provozované na neziskové bázi. Seriózní organizace (občanská sdružení) s jasnými pravidly fungování a rozhodovacími mechanismy, které mohou školám nabídnout nejvýhodnější finanční podmínky.

Jako příklad lze uvést kutnohorské sdružení KHnet.info. V současné době má víc než 1400 členů a kromě Kutné Hory pokrývá i řadu okolních vesnic. Pro přenos dat používá převážně mikrovlnné prostředky, částečně kabely, v poslední době také laserové spoje o rychlosti 1 Gb/s. Toto sdružení se dohodlo s několika místními školami a za nízkou cenu jim poskytuje dostatečně rychlé připojení (rychlejší než dříve).

Míst, kde je to řešitelné takto nebo velmi podobně, je v celém Česku většina. Stačí, aby se na příslušných školách trochu zajímali, místo aby si jen stěžovali na ministerstvu a žádali pokračování finančně velmi nevýhodného stavu (tím nechci říci, že to všichni dělají). Řešit věci je nejlepší přímo na „bojišti“, a ne od kancelářského stolu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články