Architektura super hyper

Úpravy fasády nebo tvaru střechy, to jsou jen nepodstatné změny. Hlavní je zasadit obchod do okolí.Politiku města Litomyšle vůči obchodním řetězcům lze shrnout do jedné věty: „Přicházejí sem jako hosté, takže se podle toho musejí chovat,“ říká Antonín Dokoupil, vedoucí oddělení rozvoje na městském úřadě. Když radnice prodávala pozemky na místě bývalého autobusového nádraží, kladla si podmínky: supermarket musí vypadat podle přání města, investor musí zaplatit ještě novou halu autobusového nádraží, sladěnou s obchodem. Architekta vybralo v soutěži město, městská architektka rozplánovala území. Takže parkoviště je „uklizené“ stranou a přímo před vchodem je parčík. Z něj se vchází do obchodu pod vysokým podloubím z přírodního dřeva. Stejné zastřešení má také autobusové nádraží hned vedle. Na první pohled je jasné, že sem stavby patří a že tady panuje i jiný řád než jenom ten jízdní.

Ne že by v Bille byli takovými zvláštnostmi nadšeni, ale na rozdíl od dalších zájemců byli ochotní se přizpůsobit a respektovali také nápady architektů, ateliéru RAW z Brna. „Například ta dřevěná agora před obchodem jim připadala úplně zbytečná, vyhozené peníze,“ líčí architekt Tomáš Rusín z RAW. Karel Daniel, který je v Bille zodpovědný za růst dalších poboček, se vyjadřuje…